4.7.2011 | Autor: Michal Šimeček | sekce: publicistika Již za pár dní se otevřou brány festivalu Colours of Ostrava, který letos oslaví své desáté narozeniny. V okolí centra města Ostravy se v rozmezí čtyř dnů od 14. do 17. července představí jména jako Grinderman, Public Image Ltd., Swans, Yann Tiersen nebo na poslední chvíli přibyvší Salif Keita (náhrada za Youssou N'Doura, více zde). Koncertní program festivalu se bude letos stejně jako loni opírat i o speciální klubovou stage imitující atmosféru newyorských klubů, na níž vystoupí např. Jon Hassell, Roy Ayers či skupina Paramount Styles.

Na co se nejvíce těší sama organizátorka festivalu Zlata Holušová, kde všude hledala inspiraci ve skládání programu a jaké novinky obsáhne areál festivalu?

Tvář festivalu prošla letos podstatnou změnou, změnilo se logo a s ním i celková grafika. Jak byste představila tvůrčí skupinu L'Automat, která je pod novým vizuálem podepsaná?
Cítili jsme, že náš původní vizuál se už vypotřeboval a že to chce změnu. Nový tým výtvarníků přivedla Petra Ondřejková, která se na Colours vloni ukázala skvělou výtvarnou kompozicí newyorské stage. Nový tým je složený z mladých avantgardních studentů, kteří chtěli festival spojit s hravostí, novými trendy a s vizuálem, který už tolik neakcentuje world music scénu, ale to, co festival je, mulitkultirní záležitost pro celé rodiny.

Čekají návštěvníky v rámci jubilejního ročníku nějaké organizační změny?
Změny určitě budou, hodně jsme pracovali na novém zvuku a bezpečné větší hlavní stage typu layher, která bude na festivale poprvé. Chystáme se podstatně lépe osvětlit areál a také jsme rozšířili celý festivalový doprovodný program o další Festival v ulicích.


Festival každoročně představuje umělce ze všech koutů světa. Jakým způsobem vy a váš tým objevujete u nás prakticky neznámé kapely a muzikanty?
Snažíme se samozřejmě neustále studovat současnou hudební scénu, hodně také cestovat a hledat nové talenty. Já sama jsem kvůli hudbě byla letos v Austrálii, Dánsku, Londýně, Barceloně, Německu, Rakousku a New Yorku. Dá se říci, že z každého místa jsem přivezla hudební tipy, které se letos objevují na Colours. Největší objev byl asi v Austrálii, Frank Yamma, na kterého se osobně velmi těším.



Jak se vám vyplatilo omezení příjmu přihlášek kapel pouze na systém Sonicbids?
Určitě vyplatilo, vybrali jsme i zde zajímavé kapely do programu - například Ninjasonik. A zároveň se zefektivnilo naše předchozí zavalení nabídkami. Trochu jich ubylo, což jsme rádi, protože není v našich silách vše slyšet a na vše reagovat.

Z fóra na oficiálních stránkách festivalu i z Facebook stránky je jasné, že vedení Colours se dotazy návštěvníků zabývá a v rámci možností se na ně snaží odpovídat. Ovlivňují vás lidé skrze tyto portály nějak i v sestavování programu a tvorbě festivalu vůbec?
Naši fanoušci jsou pro nás velmi důležití a samozřejmě nás to ovlivňuje, vytváří alespoň vzorek zpětné vazby, i když je pravda, že převážná většina návštěvníků mlčí a nemá potřebu komentovat festivalové přípravy. Ti, co s námi komunikují, jsou pro nás inspirací, někdy nás ale jejich příspěvky i bolí. Ale vyhovět nelze všem. Sestavování programu je hlavně křížovka možného a uskutečnitelného, závisí na mnoha faktorech, zejména kdo vůbec bude ten který rok na turné, kolik stojí peněz a jak se otáčí celá světová scéna. Pro Českou republiku platí, že je nejvíce konzervativní, jak to jde. Velmi nerada a pozdě přebírá nové trendy a kapely, které jsou jinde absolutní hvězdy, tady zabírají velmi pomalu. Scéna se rychle proměňuje a u nás si toho všímáme s velkým zpožděním. Naše média, televize, rozhlas i noviny jsou plné jen velmi obstarožní hudby, která už ve světě zdaleka tak in není. Taky si musíme uvědomit, že je v létě pouze osm víkendů a v Evropě jsou spousty dobrých festivalů, které nám mohou zejména finančně hravě konkurovat. Prohráli jsme mnoho bitev o jména zejména s bohatými španělskými festivaly. Samozřejmě, jejich vstupné je dražší, chodí tam násobně více lidí, a tak si mohou dovolit více nakupovat dražší kapely, z nichž by tady ovšem mnohé paradoxně ani neuspěly, protože je zatím zná málo posluchačů. Colours se snaží vyhovět současným trendům a přivést velká jména z první ligy, což jsou určitě Grinderman, Public Image Ltd., Swans, Clannad, Brendan Perry, Apollo 440, Yann Tiersen a pak právě ty čerstvé věci, které jsou ozdobou festivalu, jako Santigold, The Horrors, Semi Precious Weapons, Mono a mnoho dalších, které jsme na svých cestách objevili.

Na co z programu byste chtěla speciálně upozornit, ať už to bude koncert, či jiná nehudební akce?
Určitě na Franka Yammu - aboridžinského písničkáře neuvěřitelné síly a charisma, nádhernou kostelní scénu se Stephanem Micusem, Davidem Hykesem a Aranis. Těším se na nádherná divadla a taky Festival v ulicích, kde bude hrát přímo na ulici na deseti místech spousta muzikantů. Bude zde řada stánků s hudebními nástroji a objeví se tam také pravý Indický pouliční cirkus. Je výjimečné, že se zde projeví vlastně celá ostravská veřejnost neuvěřitelným množstvím i nehudebních programů a workshopů. Věřím, že celé město ožije a bude pulsovat stejným rytmem kvalitní zábavy a sounáležitosti.