EBM - tři písmena, která představují hudební styl Electronic Body Music, doprovázejí belgickou formaci Front 242 jako synonymum. Společně s Kanaďany Front Line Assembly či Skinny Puppy bývají řazeni k pionýrům tzv. elektroterorismu. Tato hudební odnož měla ve světě vždy kultovní statut. Proto všichni fanoušci přijali s povděkem zprávu, že kapela po letech mlčení vydává nové album Pulse.


Brusel! Brusel!

"Co si představíš, když se řekne EBM? Pro mě a moje kolegy to znamená jen a pouze určitý životní styl nebo, chcete-l,i životní cestu. Nechci se stylizovat do role filosofa s básnickými sklony, ale jsem přesvědčen, že tohle je ta pravá cesta ve vývoji hudby." (Daniel B.)


Daniel B. se ukázal jako skutečný vizionář. Výše uvedený výrok pochází z počátku devadesátých let minulého století, kdy elektronická taneční scéna na svůj celosvětový boom teprve čekala. Zdá se, jako by právě skupiny typu Front 242 byly oním bytelným fundamentem, na němž mohly růst další progresivní projekty.


Abychom odkryli skutečné kořeny této formace, musíme se vrátit do Belgie období přelomu 70. a 80. let. Daniel B. (občanským jménem Daniel Bressanutti, v některých zahraničních pramenech též uváděn jako Brasanutti), který prodával desky v jednom bruselském obchodu, se věnoval hudbě i aktivně. Jeho dvě skladby vyšly na kompilaci belgické nezávislé scény. Tam jej však najdeme pod uměleckým jménem Prothése. Za rok narození Front 242 můžeme bez rozpaků považovat letopočet 1981, kdy začal Daniel B. spolupracovat s Dirkem Bergenem. Ve své rané hudbě křížili kytarové zvuky s možnostmi jednoduchých syntezátorů. Výsledkem jejich spolupráce byl debutní singl, jenž kromě titulní skladby Principles obsahuje i budoucí velký hit Body To Body. Singl sice neudělal žádnou velkou díru do světa, nicméně ukázal nové možnosti v oblasti zatím příliš neprobádané. Vznikající soubor posílili syntezátorový mág Patrick Codenys a vokalista Jean-Luc De Meyer z formace Under Viewer. Kvartet zrealizoval další singl U-Men. Tato skladba se posléze objevila i na jejich dlouhohrajícím debutu Geography z roku 1982. Reedice alba (1992) obsahuje i singl předešlý. Zatímco tou dobou němečtí Einstü rzende Neubauten řežou vší silou do nejrůznějších kovů, Front 242 dosáhli podobného hudebního výrazu, avšak za notného přispění elektronických strojů. Principál Bressanutti musel záhy řešit i personální změnu. Dirk Bergen odešel a nahradil ho Richard Jonckheere, vystupující pod kódem Richard 23, který se měl v budoucnu stát jedním z hlavních tahounů cirkusu Front 242.




Na turné s Ministry


V polovině 80. let začíná kapela postupně přitvrzovat a přitahuje čím dál tím větší počet fanoušků, kteří již dávno odrostli dětským střevíčkům sladkobolně romantizujících Depeche Mode a hledají poněkud brutálnější zobrazení reality a novou dávku adrenalinu. Na podzim 1984 došlo k jednomu ze zlomových momentů v jejich kariéře - vyšlo se na společné turné s Ministry po USA. Oba soubory si padly do oka tak, že Richard 23 s Jourgensem kromě producentské práce účinkoval i v projektu Revolting Cocks. Příklon k hudební agresivitě u Front 242 dokládá jejich album Official Version z roku 1987. Album obsahuje např. známou Masterhit, a přestože bylo pro svoji údernost a syrovost přístupné přece jen omezenějšímu okruhu posluchačů, paradoxně se umístilo vysoko nejen v alternativních, ale i v oficiálních hitparádách (např. v rodné Belgii dosáhlo až na stříbrnou příčku, hned za U2). Kromě této penetrace světa masové kultury podnikli Front 242 další masivní útok na "Bastillu spotřebního fetišismu". V roce 1988 totiž vyrazili na turné spolu s Depeche Mode. Opět se ukázalo, že Daniel B. a spol. se stávají průkopníky na neprozkoumných stezkách hudebního průmyslu, neboť se jim podařilo propojit své "brutal dark disco" se světem elektropopu.


 


 


 

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/09