19.11.2001 | Autor: Jana Kománková | sekce: publicistika Praha, Křižíkův pavilon B, 10. 10. 2001

Málo platné, Faithless jsou kýč. Ani bohatství zvukových vrstev, ani slušní muzikanti (bubeník a jeho sólo.. hmmm), ani poměrně upřímně působící rapper Maxi Jazz to nezastřou.Ty klávesy, ty klávesy. A ty texty - Bůh že je DJ?! PRO BOHA ŽIVÉHO. Jasně, je fajn, že umějí napsat hit. Atmosféra, kterou vytvořili lidi tančící s rukama nad hlavou, je taky hezká věc. Ale příííšerně kýčovité sladké klávesové prvoplánové blevajzy jsou věcí druhou. Tohle - a texty - dokazují prvoplánovost hitůvek téhle kapely, která je už spíš továrnou na peníze (oni by mohli hrát zajímavěji, umějí to, jak ukazují jejich vedlejší projekty, ale proč by to dělali, když jim Faithless sypou). Nevěřím jim ani slovo. Tak nějak jim nevěřím ani tu předkapelu - jmenuje se Kosheen, k Faithless ji přihodila firma BMG, kde vydávají oba bandy, a z desek zní mnohem líp než na koncertě. Kamarád s dokonalým hudenbím sluchem je sice přesvědčen, že jejich zpěvačka zpívá méně falešně než Faithless, ale výsledek zněl hrozně amatérsky. Kdybych takových kapel neviděla na různých festivalech takové spousty, řeknu si, že jejich drum'n'bass, trip hop a taky 2step není tak zlý, ale po tolika letech sledování této scény mi Kosheen přišli dost nudní. Nevědí,ke kterému proudu se přidat, a když na předvedení svých kvalit mají jen dvacet devět minut a mizerný sound, nemůžeto dopadnout dobře. Sorry - tenhle koncert měl fakt dobrou atmosféru, protože pražské publikum si své hitmakery umí užít, ale když se člověk na pár minut zaposlouchal do toho,co znělo, nebylo mu dobře.

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/11