Duffy - Tygřice z Walesu
25.4.2008 | Autor: Pavel Víšek | sekce: publicistika
fotogalerie
Už loni v prosinci sestavovali jasnozřiví britští kritici soupis jmen, která si bude hudební svět v roce 2008 skloňovat ve všech pádech. V případě Aimée Anne Duffy opravdu udeřili hřebíček na hlavičku. Víte co má třiadvacetiletá velšská zpěvačka společného s Mariah Carey, Céline Dion, Whitney Houston nebo Barbrou Streisand? Že se dáte podat?! Přeci „double“, ve stejném čase - jako už dříve slavnější kolegyně - dokázala na britských ostrovech zabodovat na prvních místech singlového i albového žebříčku hitem Mercy a debutem Rockferry.
Duffy se narodila 23. června 1984 jako jedno z dvojčat (má ještě sestru Katy) v severním Walesu v městečku Nefyn, které je prý tak malé, že zde nebyl žádný obchod s deskami. Trendy zasahovaly charismatickou blondýnku vždycky jen velmi okrajově. Doma si oblíbila především otcovu videokazetu s názvem Ready Steady Go!, na níž vystupovali Beatles, Rolling Stones, Walker Brothers a Sandie Show. Ano, šlo o sestřih ze stejnojmenné televizní show stanice Redifussion TV, která se od srpna 1963 do konce roku 1966 ve Velké Británii jako první profilovala na dobový pop a rock. Duchovním otcem pořadu byl známý televizní producent novinář Elkan Allan, jemuž pomáhala s produkcí hledačka talentů Vicki Wickham, která později dovedla ke slávě Dusty Springfield. Věříte na náhody? Jméno naposledy zmíněné „bílé černošky“ je zřejmě jediným vzorem vycházející hvězdy, na kterém se dokázali nejrůznější hudebním publicisté shodnout, zatímco nejvíce pokulhává zřejmě paralela o „nové Amy Winehouse“. I když Duffy v rozhovoru pro BBC rezolutně prohlásila, že donedávna netušila, kdo to Dusty Springfield vůbec byla. Ale kdo ví. Tvrdí také, že žádnou sbírku desek doma nemá, ale soul začínala zpívat už jako malá. Ač Velšanka, své hudební vzdělání shazuje se suchým britským humorem: „Moje matka uměla zpívat jen strašlivě Crazy od Patsy Cline a babička hrávala za války na akordeon“. A ze školního sboru ji raději vyhodili! Třeba se jednou dovíme víc. Všechno asi nebyla idylka: rodiče se rozvedli, když bylo Duffy deset, aby se s matkou a sestrami odstěhovaly do Pembrokeshiru. Duffy se do Nefynu vrátila až v patnácti, aby začala zpívat s lokálními skupinami. Nějaký čas studovala na univerzitě v Chesteru, kde však více bodovala s mikrofnem v tamním jazzovém klubu Alexanders. A konečně, v roce 2003 pokoušela paní Štěstěnu v televizní soutěži Wawffactor, velšské obdobě na ostrovech populární série Pop Idol. Byla favoritkou, ale nakonec skončila překvapivě druhá za vítězkou Lisou Pedrig, po které by dnes – nebýt toho, že skončila ve finále obskurní soutěže před Duffy – už neštěkl ani pes.
Za opravdový začátek profesionální kariéry můžeme považovat rok 2004, kdy zpěvačka odrostla teenagerským střevíčkům, živila se jako servírka a natočila svou první, eponymní EP desku Aimee Duffy a ve studiu si zazpívala ve dvou nahrávkách manchesterského dua Mint Royale, jež později vyšly na albu See You In The Morning (2005). Tehdy také talentovaná blondýnka zaujala krajánka Owena Powella, kytaristu velšské formace Catatonia, který ji seznámil s Jeanette Lee, spolumajitelkou vydavatelství Rought Trade Records. Ta neomylně odhadla situaci a jako nová manažerka odvezla Duffy do londýnského Crouch Endu za Bernardem Butlerem, bývalým kytaristou Suede, známým svou posedlostí hudbou šedesátých let. Ti dva si hned padli do noty a brzy začali vymýšlet unikátní „retro-sound“ i původní písničky. Nakonec můžeme na debutu Rockferry slyšet jejich čtyři společné skladby včetně prvního singlu Rockferry. Stejně pilný byl i Jimmy Hogarth, jenž jinak spolupracuje s písničkářkou KT Tunstall. Na konečných deset písní, včetně klíčové Mercy to dotáhl Steve Booker, jehož hity zpívala už na konci devadesátých let Natalie Imbruglia. I když má Duffy svou šestičlennou kapelu, ve studiu se sešli ostřílení profesionálové. Kvůli nadčasovému i nostalgickému zvuku se totiž album točilo prakticky z jedné vody načisto, přímo na studiový pás - nebýt smyčců, úplně bez playbacků. Nahrávky tak dostaly kouzlo klasicky detroitského Motownu, orchestrace zase mohou někomu připomenout evergreeny Burta Bacharacha, ale určující je samozřejmě emotivní „černý“ hlas hlavní protagonistky. Ta na černou (respektive černobílou) vsadila i u efektního bookletu. A že vám stále vrtá hlavou překlad slova „Rockferry“? Jde o zatažený název místa zvaného Rock Ferry, které byste nalezli ve Wirralu, odkud pochází Duffyin otec. Jak přijmou novou britskou hvězdu ve Spojených státech, bude zřejmé po třináctém květnu, kdy za mořem album vychází. Velmi stylovou koncertní premiéru má zpěvačka o den dříve v New Yorku: v divadle Apollo, kde v minulosti defilovala také řada hvězd černé galaxie včetně Billie Holiday, Diany Ross & The Supremes, Arethy Franklin a samozřejmě mnohé/mnozí další.
Zajímavosti:
Spanilou jízdu Duffy hitparádami dobře dokumentuje malé opakování žebříčků. Zmiňované vizionářství britské kritiky nebylo věštěním z křišťálové koule: první singl Rockferry totiž vyšel na britských ostrovech už v listopadu a došplhal na 45. příčku. O statut vylétnuvší hvězdy se postaral druhý singl Mercy, který dosáhl nejvyšší pozice kromě Velké Británie ještě v Irsku, Nizozemí a Švýcarsku, stříbrnou příčku si připsal v Dánsku, Německu a Řecku, „bronz“ ve Švédsku. O něco chladnější zůstali Norové, pro které byl Mercy „pouze“ číslem sedm. U nás singlovou hitparádu nevedeme, ale gusto tuzemských posluchačů reflektuje rozhlasový žebříček Radio 2008, kde byla Mercy v době uzávěrky na 78. příčce!
Fotogalerie:
fotogalerie
Už loni v prosinci sestavovali jasnozřiví britští kritici soupis jmen, která si bude hudební svět v roce 2008 skloňovat ve všech pádech. V případě Aimée Anne Duffy opravdu udeřili hřebíček na hlavičku. Víte co má třiadvacetiletá velšská zpěvačka společného s Mariah Carey, Céline Dion, Whitney Houston nebo Barbrou Streisand? Že se dáte podat?! Přeci „double“, ve stejném čase - jako už dříve slavnější kolegyně - dokázala na britských ostrovech zabodovat na prvních místech singlového i albového žebříčku hitem Mercy a debutem Rockferry.Duffy se narodila 23. června 1984 jako jedno z dvojčat (má ještě sestru Katy) v severním Walesu v městečku Nefyn, které je prý tak malé, že zde nebyl žádný obchod s deskami. Trendy zasahovaly charismatickou blondýnku vždycky jen velmi okrajově. Doma si oblíbila především otcovu videokazetu s názvem Ready Steady Go!, na níž vystupovali Beatles, Rolling Stones, Walker Brothers a Sandie Show. Ano, šlo o sestřih ze stejnojmenné televizní show stanice Redifussion TV, která se od srpna 1963 do konce roku 1966 ve Velké Británii jako první profilovala na dobový pop a rock. Duchovním otcem pořadu byl známý televizní producent novinář Elkan Allan, jemuž pomáhala s produkcí hledačka talentů Vicki Wickham, která později dovedla ke slávě Dusty Springfield. Věříte na náhody? Jméno naposledy zmíněné „bílé černošky“ je zřejmě jediným vzorem vycházející hvězdy, na kterém se dokázali nejrůznější hudebním publicisté shodnout, zatímco nejvíce pokulhává zřejmě paralela o „nové Amy Winehouse“. I když Duffy v rozhovoru pro BBC rezolutně prohlásila, že donedávna netušila, kdo to Dusty Springfield vůbec byla. Ale kdo ví. Tvrdí také, že žádnou sbírku desek doma nemá, ale soul začínala zpívat už jako malá. Ač Velšanka, své hudební vzdělání shazuje se suchým britským humorem: „Moje matka uměla zpívat jen strašlivě Crazy od Patsy Cline a babička hrávala za války na akordeon“. A ze školního sboru ji raději vyhodili! Třeba se jednou dovíme víc. Všechno asi nebyla idylka: rodiče se rozvedli, když bylo Duffy deset, aby se s matkou a sestrami odstěhovaly do Pembrokeshiru. Duffy se do Nefynu vrátila až v patnácti, aby začala zpívat s lokálními skupinami. Nějaký čas studovala na univerzitě v Chesteru, kde však více bodovala s mikrofnem v tamním jazzovém klubu Alexanders. A konečně, v roce 2003 pokoušela paní Štěstěnu v televizní soutěži Wawffactor, velšské obdobě na ostrovech populární série Pop Idol. Byla favoritkou, ale nakonec skončila překvapivě druhá za vítězkou Lisou Pedrig, po které by dnes – nebýt toho, že skončila ve finále obskurní soutěže před Duffy – už neštěkl ani pes.
Za opravdový začátek profesionální kariéry můžeme považovat rok 2004, kdy zpěvačka odrostla teenagerským střevíčkům, živila se jako servírka a natočila svou první, eponymní EP desku Aimee Duffy a ve studiu si zazpívala ve dvou nahrávkách manchesterského dua Mint Royale, jež později vyšly na albu See You In The Morning (2005). Tehdy také talentovaná blondýnka zaujala krajánka Owena Powella, kytaristu velšské formace Catatonia, který ji seznámil s Jeanette Lee, spolumajitelkou vydavatelství Rought Trade Records. Ta neomylně odhadla situaci a jako nová manažerka odvezla Duffy do londýnského Crouch Endu za Bernardem Butlerem, bývalým kytaristou Suede, známým svou posedlostí hudbou šedesátých let. Ti dva si hned padli do noty a brzy začali vymýšlet unikátní „retro-sound“ i původní písničky. Nakonec můžeme na debutu Rockferry slyšet jejich čtyři společné skladby včetně prvního singlu Rockferry. Stejně pilný byl i Jimmy Hogarth, jenž jinak spolupracuje s písničkářkou KT Tunstall. Na konečných deset písní, včetně klíčové Mercy to dotáhl Steve Booker, jehož hity zpívala už na konci devadesátých let Natalie Imbruglia. I když má Duffy svou šestičlennou kapelu, ve studiu se sešli ostřílení profesionálové. Kvůli nadčasovému i nostalgickému zvuku se totiž album točilo prakticky z jedné vody načisto, přímo na studiový pás - nebýt smyčců, úplně bez playbacků. Nahrávky tak dostaly kouzlo klasicky detroitského Motownu, orchestrace zase mohou někomu připomenout evergreeny Burta Bacharacha, ale určující je samozřejmě emotivní „černý“ hlas hlavní protagonistky. Ta na černou (respektive černobílou) vsadila i u efektního bookletu. A že vám stále vrtá hlavou překlad slova „Rockferry“? Jde o zatažený název místa zvaného Rock Ferry, které byste nalezli ve Wirralu, odkud pochází Duffyin otec. Jak přijmou novou britskou hvězdu ve Spojených státech, bude zřejmé po třináctém květnu, kdy za mořem album vychází. Velmi stylovou koncertní premiéru má zpěvačka o den dříve v New Yorku: v divadle Apollo, kde v minulosti defilovala také řada hvězd černé galaxie včetně Billie Holiday, Diany Ross & The Supremes, Arethy Franklin a samozřejmě mnohé/mnozí další.
Zajímavosti:
Spanilou jízdu Duffy hitparádami dobře dokumentuje malé opakování žebříčků. Zmiňované vizionářství britské kritiky nebylo věštěním z křišťálové koule: první singl Rockferry totiž vyšel na britských ostrovech už v listopadu a došplhal na 45. příčku. O statut vylétnuvší hvězdy se postaral druhý singl Mercy, který dosáhl nejvyšší pozice kromě Velké Británie ještě v Irsku, Nizozemí a Švýcarsku, stříbrnou příčku si připsal v Dánsku, Německu a Řecku, „bronz“ ve Švédsku. O něco chladnější zůstali Norové, pro které byl Mercy „pouze“ číslem sedm. U nás singlovou hitparádu nevedeme, ale gusto tuzemských posluchačů reflektuje rozhlasový žebříček Radio 2008, kde byla Mercy v době uzávěrky na 78. příčce!
Fotogalerie:
časopis mGuide 2008/05
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Duffy-Tygrice-z-Walesu~25~duben~2008/
Komentáře
&;
