8.6.2005 | Autor: Jindřich Göth | sekce: publicistika Punk, kabaret, burleska. Nápis Kurzweil upravený na Kurt Weill. Dresden Dolls žijí svou silně stylizovanou hudbou, podpořenou odpovídající image. V tuzemských končinách se sice v širším měřítku nechytli, nicméně kdo viděl jejich pražský koncert, byl nadšen. Navíc má bubeník Brian Viglione, který odpovídal na následující otázky, vřelý vztah k hudbě Ivy Bittové.

Co vás přimělo založit kapelu, jako je Dresden Dolls?
Kdybych chtěl mluvit literárně, řekl bych, že jsme chtěli ukázat, co je v našem nitru. Ale skutečnost je prozaičtější - první impuls k založení Dresden Dolls byla jakási párty, na níž jsem viděl a slyšel hrát Amandu na piáno. Všechno, co jsem do té doby hledal, se rázem zhmotnilo v téhle dívce. Její hudba přesně odpovídala tomu, co jsem vždycky chtěl dělat. Ještě ten večer jsem se jí zeptal, jestli se mnou nechce založit kapelu a ona okamžitě souhlasila. Mezi námi funguje určitá chemie, respekt. Někde uvnitř cítím, že jsme si byli souzeni. Neproběhlo to tak, že bychom si sedli ke stolu a začali plánovat: OK, tak teď se nalíčíme a budeme hrát něco jako punkový kabaret. Nemuseli jsme se nijak domlouvat, všechno to z nás šlo zcela přirozeně.

Hrál jsi před Dresden Dolls v nějakých kapelách?
Ano, začal jsem hrát už v šestnácti s o deset let staršími kluky. Na repertoáru jsme měli hlavně coververze. V osmnácti jsem pak byl členem jedné punkové kapely. Zhruba před pěti lety jsem se přestěhoval do Bostonu a asi rok a půl před založením Dresden Dolls jsem hrál v další nepříliš důležité skupině. Pak jsem potkal Amandu, což mi do značné míry převrátilo život na ruby. Dresden Dolls jsou přesně to, co cítím. Spojení kabaretu, burlesky a punkového přístupu definuje můj přístup k životu. Punk pro mě znamená naprostou svobodu v uměleckém vyjadřování, kabaret a stylizovaná image symbolizuje skryté a zasuté touhy každého člověka, který je navenek ztělesněním serióznosti.

Působíte jako oslava starých zlatých časů. Jak hodnotíš dění na současné hudební scéně?
Trendy musí být, to jinak nejde. Pamatuju si nástup Nirvany, pak přišli Stone Temple Pilots, Green Day, Korn, po nich Limp Bizkit, Deftones a teď je zase v módě třeba model Scissor Sisters. Nebo si vybavuju jednu americkou kapelu: říkají si Děvočka a zaměřují se na tradiční ruskou hudbu. V současné době je retropřístup docela v módě, což nám samozřejmě celkem vyhovuje. Ale jinak hudbu poslouchám hlavně z muzikantského hlediska, zaměřuju se třeba na bicí, na práci s vokály a tak. Jsem spíš staromilec, s novou muzikou mě seznamuje Amanda. Výtečně se v tomhle ohledu doplňujeme - já pro ni objevuju staré věci, ona pro mě nové.

Kdo tedy patří k tvým největším oblíbencům?
Vždycky mě potěší skutečně ryzí a nepředstíraný prožitek. Lidé jako Leonard Cohen nebo Nick Cave mě nikdy nezklamou. Z kapel mám rád třeba staré Black Flag. Ale naprosto miluju hudbu Ivy Bittové, jeden můj známý z Olomouce mi poslal její Bílé Inferno, což je překrásná deska. Vozím ji všude sebou. Hodně taky poslouchám jazzmany, třeba Armstronga. Na druhé straně si rvu do hlavy spoustu heavymetalového šrotu - Slayer, Panteru a podobně.

Všechny skladby na vašem albu napsala Amanda. Nemáš chuť se taky projevit coby skladatel?
Jsem bubeník, to je moje poslání. Pravda, někdy si sednu a zkusím něco složit, ale většinou to zní hrozně povědomě. Amanda je skvělá autorka, což úplně stačí. Její schopnosti se nedají porovnávat s mými, stejně jako by byla hloupost po ní chtít, aby hrála na bicí jako já. Neradím jí, jak má komponovat a ona mi neradí, jak mám bubnovat.

Pracujete už na novém albu?
Máme už přes dvacet skladeb. Máme za sebou produkční tým, který se podílel třeba na nahrávkách Radiohead, Pixies a Hole. Nový materiál je energičtější a přímočařejší. Chceme na chystané desce trochu ubrat kytary a baskytary a soustředit se hlavně na piáno a bicí.

Jakým způsobem relaxuješ? Co děláš, když se zrovna nezabýváš hudbou?
Jsem doma, uklízím, dívám se na filmy, případně se jen tak povaluju. Taky učím děti hrát na bicí, což mě hrozně baví... ale to už jsme zpátky u hudby.