"Co je to realita? A jak bys ji definoval? Pokud jsou to věci, které můžeš ohmatat, očichat, ochutnat nebo je vidíš, tak to jsou jenom elektrické impulsy zpracované tvým mozkem." Takto promlouvá ve scéně prozření Morpheus k budoucímu spasiteli lidstva Neovi v cyberpunkovém filmu Matrix.


Přistoupíme-li na premisu řečenou v úvodu, pak musíme konstatovat, že hudba rozhodně nepatří mezi ty vjemy, které bychom mohli nazvat reálnými. A přece, v případě nové desky Davida Bowieho nutně musíme hovořit o realitě. Vždyť si vizionář Bowie toto slůvko vetknul do názvu. Jinými slovy, nové album Davida Bowieho je skutečností. Doslova a do písmene.


Budeme-li však chtít zvědět, jaký druh reality měl Bowie při tvorbě nových skladeb na mysli, zřejmě pohoříme. Neboť internetový věrozvěst, guru pokroku a muž mnoha tváří se doposud všem striktním škatulkám vyhýbal a vyklouzával z nich s ladností úhoře. Nachytá ho Reality na švestkách? Sotva. Nejde sice o revoluci, ale zdaleka ne o ustrnutí. Zjednodušíme-li to, tak jediné, co album nabízí souměřitelného s předchozími výlisky, je uvolněnost a grácie. Koneckonců, Bowie již před vydáním prohlásil, že nový materiál je přímo předurčen k živému hraní.


Že to myslí vážně, dokázal i tím, že 7. října odstartuje v Kodani rozsáhlé turné, první zhruba po deseti letech.


"Opravdu jsem si minulý rok užíval koncerty, byla tam vynikající atmosféra a publikum reagovalo skvěle. Moje kapela je ve vrcholné formě a byla by hloupost nejet na turné teď, když nás společné hraní tak baví," prohlásil principál. 

Bowie přes satelit


Bohužel, naší republice se stávající turné vyhne. Ovšem zevrubnou představu o momentálním Bowieho rozpoložení jsme si mohli učinit prostřednictvím exkluzivního koncertu přenášeného přes satelit. Vysílal jej multiplex Palace Cinemas v prostorách Slovanského domu 8. října. Bowie v téměř domácké atmosféře londýnského studia Sony Music premiérově odehrál materiál z nového alba, odpověděl na osm otázek fanoušků a poté odehrál set písniček, které vybrali fanoušci na jeho domovských stránkách bowienet. David byl evidentně ve formě. Nový materiál sice kapela nemá ještě dostatečně v krvi, hrála jej však s chutí. Bowie šprýmoval již během hraní, ale pravou smršť vtípků a narážek rozjel během interview.


Blok skladeb na přání byl logicky mnohem dravější a odvázanější. Nejpatrnější to bylo zejména ve škubavě nervózní skladbě Hallo Spaceboy z geniálního opusu 1. Outside. Bowie a celá kapela v ní zkrátka excelovali. Dočkali jsme se rovněž návratu do dob Ziggyho Stardusta a najednou byl konec. Jak moc však Bowieho baví živé hraní, dokázal ještě v dalších třech přídavcích nad plán, které tvořily předělávka pixiesovského Cactus z předposlední kolekce Heathen a repete dvou kousků z novinky.


Bowie obyčejný rocker


Ač již bylo řečeno, že Reality stojí sama za sebe, nikoliv ve stínu jakékoliv předchozí desky, jisté styčné body s Heathen je možno vystopovat. Stejně jako minule, rozhodl se Bowie i tentokrát vzdát hold svým oblíbeným autorům a na novinku zařadil dvě coververze. Konkrétně jde o Pablo Picasso od Modern Lovers (autorem je Jonathan Richman) a Try Some, Buy Some z pera George Harrisona.


V obou případech jde o skladby, na něž si Bowie brousil zuby již hezkou řádku let."Předělávání cizích věcí mě dost nakopává. Uvnitř jsem totiž pořád obyčejný fanda rockové muziky," vyznává se David a v jeho slovech možná leží klíč k uchopení nového alba. V případě Reality jde totiž ponejvíce o klasickou sbírku uvolněných a zpěvných rockových písniček, v nichž se mísí mladický entuziasmus s léty nabytými zkušenostmi a zralostí.


"Nové album je podle mě velmi pestré. Vzniklo na základě mé záliby v nejrůznějších žánrech. Vždycky jsem se snažil přemostit všechny možné styly a někdy je i míchat, když se zdálo, že to nebude příliš držet pohromadě. Nicméně si myslím, že to je dobrá deska. Nechci o ní víc mluvit, protože mi to připadá neskromné," zní Davidův komentář k nové desce.


Jak už to bývá u Bowieho zvykem, společně s novým albem se představil s novou image, která samozřejmě koresponduje s obalem.


Na grafickém ztvárnění se podíleli výtvarníci Davidových předchozích desek. Rex Ray pracoval na albech Earthling a hours..., Jonathan Barnbrook má na svědomí desing kolekce Heathen. Práci na Reality tito tvůrci poprvé odvedli společně.


 


 

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/10