19.7.2006 | Autor: Ivan Ivanov | sekce: publicistika To, že Bohouš Josef je jeden z nejoriginálnějších zpěváků rodné populární hudby, je známá věc. Po úspěšném nástupu jeho skupiny Burma Jones na počátku devadesátých let s hitem Samba v kapkách deště, následovaly další tři desky, které přinesly vesměs velmi příjemný pop. Dlouhé ticho kolem kapely, které potom zavládlo, v těchto dnech narušila zpráva o znovuzrození kapely, která vydala i nové album s názvem Všechno má svůj čas, o kterém jsme si povídali s Bohoušem Josefem .

Od vydání poslední desky Burmy Jones uplynulo osm let a od tvé sólové desky pět, proč ta dlouhá pauza?
Po poslední desce Burma Jones, která vyšla v roce 1998, byla v kapele strašná “ponorka”. Ta nechuť dělat společně hudbu vyvrcholila tím, že písničky, které jsem přinesl, jsem musel zrealizovat na své sólové desce. Potom, postupem času z nás všechno vyprchalo, navíc jsme dostali nabídku na nějaké V.I.P. koncerty, na které jsme potřebovali dát repertoár dohromady a tam kluci z kapely zjistili, že se jim ty písničky líbí, a že bychom s tím mohli něco udělat. Předloni náš nový manažer navrhnul, abychom zahráli několik festivalů, abychom zjistili, co a jak, jestli lidi na nás nezapomněli. Zjistili jsme, že ne, že se jim naše muzika stále líbí, a tak jsem začali spřádat plány na novou desku. Navíc já jsem v loni dobudoval nové studio u mě doma, takže nám již nic nestálo v cestě a mohli jsme se pustit do natáčení .

Neváhal jsi mezi možnostmi vydat další svoji sólovou desku a desku pod hlavičkou Burma Jones?
Původně jsem chtěl na navázat na svou první sólovku, ale necítil jsem se ve své kůži. Navíc tady byla potřeba koncertovat a když jsem pocítil ten kontakt s kapelou, kde to navíc fungovalo, nebylo proč váhat.

Mám z této desky pocit, že je stylově velmi jednotná, byl to záměr?
Jak to přišlo, tak jsme to natočili. Materiál na desku vznikal asi tři čtvrtě roku, pak jsme asi za dva měsíce všechno kompletně nahráli. Jediný záměr během toho nahrávaní byl, abychom se příliš nevzdalovali od toho, co Burma Jones v minulosti hrála, a navázat na to nejpozitivnější v naší muzice. Mít v hudbě trošku samby jako kdysi ve skladbě Samba v kapkách deště, to se nám, myslím, povedlo v úvodní skladbě Láska zhasla krám.

Kterou skladbu jste vybrali jako singl pro rádia?
Původně to měla být skladba Nedělní ráno, ale nakonec jsme se shodli na Poprvé, což byl
od začátku můj tajný kandidát. Já říkám, že je to taková písnička z reklamy, protože má takové intro, které by mohlo znít jako podkres třeba na reklamu Eurotelu .

Můj favorit na desce je skladba Krásně spíš, kterou skoro celou natočil Boris Urbánek, vy jste se s ním ve studiu opravdu nesešli?
Ne, vše proběhlo velmi rychle, díky tomu, že žijeme v době Internetu. My jsme mu poslali mp3 a on nahrál svoji stopu a poslal nám to zpět jako midi file. Byl to nápad Petra Akermana, který tu skladbu míchal a pořád se mu zdálo, že ta písnička nešlape a že je tam piano pozadu. Tak jsme volali našemu klávesákovi, ale ten se zrovna nemohl dostavit do studia. Tak jsme poslali tu nahrávku do Ostravy Borisu Urbánkovi a druhý den ráno bylo hotovo. Krásně vystihnul atmosféru skladby a my jsme mu volali a strašně děkovali
Právě z vyznění této skladby mám pocit, že pokud se Burma Jones bude chtít jednou ubírat cestou trošku náročnější hudby, tudy by byla asi nejschůdnější cesta pro kapelu.
Mám, přesně ten samý názor. Takovou muziku mám rád, ale musí se k ní dospět. Myslím si, že ten čas pro Burma Jones teď možná nastává. Ale to lze těžko naplánovat. I když si člověk řekne, tohle zaranžuju tak nebo tak, pokud na to není ta správná nálada a nepřišel ten správný okamžik, tak se to nepovede.

Mezi textaři na desce jsem našel jméno Václava Kopty, jak došlo k této spolupráci?
Známe se dlouhou dobu. Textoval nám něco ještě na první a druhé desce a když jsem oslovoval textaře, aby nám něco napsali, tak jsem si na něj vzpomněl, protože je to velice šikovný autor. Nechtěl jsem ho zatěžovat celou desku, a tak si vybral dvě skladby, které ho bavily a naplňovaly.

Burma Jones hraje v současnosti téměř v původní sestavě, jestli se nemýlím.
Ano je to tak, máme akorát nového kytaristu, Pepa Štěpánek hrál se mnou ještě na mojí sólové desce a perkusionistu Standu Amchu jsme přibrali před třemi lety. Jestli budeme hrát v pěti nebo šesti, nehraje tak velkou roli a myšlenka, že rytmika bude krásně šlapat, byla velmi lákavá. Teď máme čerstvě nového bubeníka, do kapely nastoupil Emil Frátrik, který novou desku nahrával.

Kapela je skoro v původní sestavě, ale přesto došlo ke změně názvu na Bohouš Josef & Burma Jones.
Je to věcí firmy, která říkala, že přece by bylo dobré, aby moje jméno se objevilo v názvu a já jsem nebyl proti. Pro mě byl zásadní argument, že mladší posluchači možná nebudou znát, nebo pamatovat Burma Jones, a že spojitost s mým jménem by kapele celkově pomohla.
I dřív, když jsme koncertovali, se mockrát stalo, že mimo Prahu pořadatelé psali na plakátech Burma Jones se zpěvákem Bohoušem Josefem. Ta změna absolutně nevadí ani klukům, ani mně.

Již léta velice intenzivně zpíváš v různých muzikálech, jak to budeš zvládat teď, když s Burmou Jones začínáte novou etapu v existenci kapely?
Já myslím, že se to dá skloubit. Fungoval jsem tak s kapelou i v muzikálech čtyři roky v období let1994 – 1998 a vím, že je to možné, i když jsme hráli deset koncertů měsíčně a do toho jsme natáčeli i desky. Naštěstí v divadle máme dvě, tři alternace na jednu roli, takže z toho nemám strach. S kapelou jsme teď natěšení, jak budeme hrát letní festivaly. Vždycky to, co kapelu nakopne nejvíc a stmelí je dohromady, je živé hraní, cestování, obzvlášť když se zůstává nocovat v hotelu.

Psáno pro: časopis mGuide 2006/06