Aoki Takamasa a Tujiko Noriko: Žádný probém s popem
28.3.2004 | Autor: Knoflenka | sekce: publicistika
Jejich tvorba se dá při troše zobecnění zařadit do širokého pojmu "computer music". Hudba, založená na syntetickém generování zvuků, kde lidský element často funguje pouze ve funkci šikovného kompilátora. Ovšem Aoki a Tujiko využívají této hudby jen jako podkladu, na kterém se odehrávají minimalistické parazitické orgie (Aoki) a krystalické vokální hříčky (Tujiko), které dotvářejí výslednou organickou podobu.
Po vystoupení na Japanese Experimental Live Session v pražském NODu jsem je navštívila v zákulisí, kde si Aoki skládal svou cutting-edge technology a Tujiko roztržitě zapalovala cigaretu opačným koncem.
Pozor, máš tam filtr!
Je, dík, nějak jsem si nevšimla. (Chichotá se a otáčí cigaretu správným směrem).
Jak se cítíte během koncertu? Je rozdíl mezi přijetím vaší hudby v Evropě a v Japonsku?
Aoki: Jsem nervózní, ale zároveň spokojený, že tam přišli nějací lidé. V Evropě koncerty vypadají jinak než v Japonsku. Lidi tu nejsou moc pozorní, neustále si povídají. No a když skončím, tak pokřikují: "Hej, to bylo skvělý, chlape!" V Japonsku lidi poslouchají dost pozorně, jsou potichu, nikdy netancují. A to ani když já tancuju na pódiu.
Tujiko: Jsem šťastná. I když se tam sejde jen patnáct lidí, tak jsem šťastná. Je pravda, že v Japonsku tě lidi oceňují svou pozorností. Ok, přišli jsme si tě poslechnout, tak se budem soustředit, ne? V Evropě je to zábavnější a živější. Ve Franciisi při jednom koncertě přede mě stoupli dva velký černoši, napojili se na hudbu a začali zuřivě tančit, ačkoliv moje hudba není přímo taneční. V Evropě tě prostě ocení tím, že se baví.
Aoki, na tvém posledním albu Indigo Rose jsi poprvé využil vokálu. Děláš hudbu radši sám - jen ty a tvůj laptop - nebo máš rád spolupráci s lidmi?
Aoki: Někdy pracuju s kamarády, někdo hraje na kytaru, někdo na bicí,.. Koncertování ve víc lidech je obtížný, protože je nikdo nezaplatí. To je vlastně důvod, proč pracuju jen s laptopem, když hraju v zahraničí.
Chystáš nový album.
Aoki: Jo, vyjde u Cirque někdy o Vánocích v Japonsku, do Evropy dorazí tak někdy na jaře. Bude úplně jiný, než co jsem vydal předtím. Není tam žádný rytmus. Je to spíš jako čtení. Když něco čteš, můžeš si přitom představit hudbu. Bude to taková hudba před spaním.
Bude se jmenovat Quantum. Proč?
Aoki: Je to název programu, který jsem vytvořil a použil ho při práci na mém novém albu. Znamená to takovou malinkatou, droboulinkou, miniaturní věcičku. A navíc to skvěle zní.
Tujiko, ty se prý zas chystáš natáčet film.
Tujiko: No, to je zajímavá historka. Napsala jsem scénář, ale zatím se nikdo neujal produkce. Dřív jsem hrála už ve dvou filmech. Ten první byl malý projekt, bude se to prodávat jen na DVD. Hrála jsem tam panenku. Druhý film je zrušený. Když jsme ho dotočili, režisér se rozhodl, že s ním není spokojený a nebudese promítat.
Aoki, jak je pro tebe důležitá vizualizace hudby? Projekt Silicom byl jakousi vizuálně hudební performencí. Dneska byla projekce jen kulisou.
Aoki: Před dvěma nebo třema lety mě kombinace hudby a vizualizace hodně zajímala. Dneska to dělají všichni. Mám pocit,že vizualizace někdy narušuje hudbu, takže se na ni lidi nemůžou úplně koncentrovat. Když vidíš k hudbě obrázky, tvůj mozek je rozhodnutý je akceptovat, takže mu to vlastně zabraňuje představit si cokoliv jiného. Když posloucháš hudbu bez projekce, můžeš si představit, co chceš. Takže teď dávám přednost jen čisté hudbě. Do budoucna bych si přál spíš extrémně temný místo s plným parketem a výborným zvukem.
Co říkáte označení vaší hudby za "future pop"?
Aoki: Jo, klidně.
Žádný problém s popem?
Aoki: Ani ne. Myslím, že pop je dobrá hudba, být " pop" je v pohodě. My máme teď v Japonsku dost hroznej, komerční pop, ato nemusim. Ale jinak máme skvělou popovou scénu. Doufám, že budu schopný dělat dobrou popmusic.
Díky za rozhovor.
Tujiko: Počkej, musíš tam napsat, že hledám producenta ke svýmu filmu. Fakt! Pošlu ti scénář.
Jasně.
Aoki: Jo, a já budu příští rok žít v Paříži, tak vyřiď, ať mi dají v Evropě šanci.
TO SI PIŠ!
Boxy:
AOKI TAKAMASA: po dokončení univerzity se vrhl do víru elektronické hudby pod pseudonymem nexus 6,5. Spolu s vizuálním mágem Takagi Masakazu vytvořili hudebně-vizuální projekt Silicom, se kterým sjezdili celý svět. Pod tímto názvem mu vyšly dvě desky (Silicom 1, Silicom 2) na labelu PROGRESSIVE FOrM . Na třetí desce Indigo Rose (2002) mu hostovala krajanka Tujiko Noriko. Tento měsíc vychází Aokiho čtvrtý vinyl a v novém roce album Quantum.
TUJIKO NORIKO: barová hosteska z Osaky, která jednoho dne objevila kouzlo přítelova syntezátoru. Syntezátor ji učaroval natolik, že zanedlouho už vydávala první desku Keshou to Heitai- Make up and Soldier (2000). Pod ochranou německého experimentálního labelu MEGO prožila Tujiko plodný rok 2001. Vyšlo jí druhé album Shojo Toshi (2001), minialbum I Forgot The Title a třetí deska Hard ni Sasete (Make me hard).
S posledním albem From Tokyo to Naiagara (zpěvačka si pouze popletla hlásky v slově Niagara-pozn.aut.) si odskočila k popovějšímu německému labelu TOMLAB. V poslední době si vyzkoušela i hereckou profesi a nyní pracuje na scénáři k vlastnímu filmu.
Po vystoupení na Japanese Experimental Live Session v pražském NODu jsem je navštívila v zákulisí, kde si Aoki skládal svou cutting-edge technology a Tujiko roztržitě zapalovala cigaretu opačným koncem.
Pozor, máš tam filtr!
Je, dík, nějak jsem si nevšimla. (Chichotá se a otáčí cigaretu správným směrem).
Jak se cítíte během koncertu? Je rozdíl mezi přijetím vaší hudby v Evropě a v Japonsku?
Aoki: Jsem nervózní, ale zároveň spokojený, že tam přišli nějací lidé. V Evropě koncerty vypadají jinak než v Japonsku. Lidi tu nejsou moc pozorní, neustále si povídají. No a když skončím, tak pokřikují: "Hej, to bylo skvělý, chlape!" V Japonsku lidi poslouchají dost pozorně, jsou potichu, nikdy netancují. A to ani když já tancuju na pódiu.
Tujiko: Jsem šťastná. I když se tam sejde jen patnáct lidí, tak jsem šťastná. Je pravda, že v Japonsku tě lidi oceňují svou pozorností. Ok, přišli jsme si tě poslechnout, tak se budem soustředit, ne? V Evropě je to zábavnější a živější. Ve Franciisi při jednom koncertě přede mě stoupli dva velký černoši, napojili se na hudbu a začali zuřivě tančit, ačkoliv moje hudba není přímo taneční. V Evropě tě prostě ocení tím, že se baví.
Aoki, na tvém posledním albu Indigo Rose jsi poprvé využil vokálu. Děláš hudbu radši sám - jen ty a tvůj laptop - nebo máš rád spolupráci s lidmi?
Aoki: Někdy pracuju s kamarády, někdo hraje na kytaru, někdo na bicí,.. Koncertování ve víc lidech je obtížný, protože je nikdo nezaplatí. To je vlastně důvod, proč pracuju jen s laptopem, když hraju v zahraničí.
Chystáš nový album.
Aoki: Jo, vyjde u Cirque někdy o Vánocích v Japonsku, do Evropy dorazí tak někdy na jaře. Bude úplně jiný, než co jsem vydal předtím. Není tam žádný rytmus. Je to spíš jako čtení. Když něco čteš, můžeš si přitom představit hudbu. Bude to taková hudba před spaním.
Bude se jmenovat Quantum. Proč?
Aoki: Je to název programu, který jsem vytvořil a použil ho při práci na mém novém albu. Znamená to takovou malinkatou, droboulinkou, miniaturní věcičku. A navíc to skvěle zní.
Tujiko, ty se prý zas chystáš natáčet film.
Tujiko: No, to je zajímavá historka. Napsala jsem scénář, ale zatím se nikdo neujal produkce. Dřív jsem hrála už ve dvou filmech. Ten první byl malý projekt, bude se to prodávat jen na DVD. Hrála jsem tam panenku. Druhý film je zrušený. Když jsme ho dotočili, režisér se rozhodl, že s ním není spokojený a nebudese promítat.
Aoki, jak je pro tebe důležitá vizualizace hudby? Projekt Silicom byl jakousi vizuálně hudební performencí. Dneska byla projekce jen kulisou.
Aoki: Před dvěma nebo třema lety mě kombinace hudby a vizualizace hodně zajímala. Dneska to dělají všichni. Mám pocit,že vizualizace někdy narušuje hudbu, takže se na ni lidi nemůžou úplně koncentrovat. Když vidíš k hudbě obrázky, tvůj mozek je rozhodnutý je akceptovat, takže mu to vlastně zabraňuje představit si cokoliv jiného. Když posloucháš hudbu bez projekce, můžeš si představit, co chceš. Takže teď dávám přednost jen čisté hudbě. Do budoucna bych si přál spíš extrémně temný místo s plným parketem a výborným zvukem.
Co říkáte označení vaší hudby za "future pop"?
Aoki: Jo, klidně.
Žádný problém s popem?
Aoki: Ani ne. Myslím, že pop je dobrá hudba, být " pop" je v pohodě. My máme teď v Japonsku dost hroznej, komerční pop, ato nemusim. Ale jinak máme skvělou popovou scénu. Doufám, že budu schopný dělat dobrou popmusic.
Díky za rozhovor.
Tujiko: Počkej, musíš tam napsat, že hledám producenta ke svýmu filmu. Fakt! Pošlu ti scénář.
Jasně.
Aoki: Jo, a já budu příští rok žít v Paříži, tak vyřiď, ať mi dají v Evropě šanci.
TO SI PIŠ!
Boxy:
AOKI TAKAMASA: po dokončení univerzity se vrhl do víru elektronické hudby pod pseudonymem nexus 6,5. Spolu s vizuálním mágem Takagi Masakazu vytvořili hudebně-vizuální projekt Silicom, se kterým sjezdili celý svět. Pod tímto názvem mu vyšly dvě desky (Silicom 1, Silicom 2) na labelu PROGRESSIVE FOrM . Na třetí desce Indigo Rose (2002) mu hostovala krajanka Tujiko Noriko. Tento měsíc vychází Aokiho čtvrtý vinyl a v novém roce album Quantum.
TUJIKO NORIKO: barová hosteska z Osaky, která jednoho dne objevila kouzlo přítelova syntezátoru. Syntezátor ji učaroval natolik, že zanedlouho už vydávala první desku Keshou to Heitai- Make up and Soldier (2000). Pod ochranou německého experimentálního labelu MEGO prožila Tujiko plodný rok 2001. Vyšlo jí druhé album Shojo Toshi (2001), minialbum I Forgot The Title a třetí deska Hard ni Sasete (Make me hard).
S posledním albem From Tokyo to Naiagara (zpěvačka si pouze popletla hlásky v slově Niagara-pozn.aut.) si odskočila k popovějšímu německému labelu TOMLAB. V poslední době si vyzkoušela i hereckou profesi a nyní pracuje na scénáři k vlastnímu filmu.
časopis Rock&Pop 2004/01
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Aoki-Takamasa-a-Tujiko-Noriko-Zadny-probem-s-popem~28~brezen~2004/
Komentáře
&;
