Alvik - Co je doma, to se počítá
14.7.2004 | Autor: Petr Hanzel | sekce: publicistika
Osoby a obsazení: Mishan (kytary, syntetizátory, samplery, zvukový "mistr" kapely), Anya (zpěv, texty, syntetyzátor), Radimon (příčná flétna), Tio (bicí, sekvencéry), Petr Tichý (kontrabas)
Album: Breathing Geometry (Quazi Delict, 2004)
Styl: lehce melancholický nu-jazz
Odkud jsou: ze 4/5 z Česka a z 1/5 (zpěvačka Anya) ze Spojených států
Proč o nich píšeme: Na naší scéně jsou jevem dosti neobvyklým. Existují už tři roky a přesto, že za tu dobu odehráli pouhých dvacet koncertů, ve studiu Sono dokázali stvořit album na takové úrovni, která se v naších končinách příliš často neslyší.
Rozmlouval jsem s Mishanem, ambiciózním a pečlivým profesionálem, zvukovým chirurgem, páteří kapely...
Váš úspěch v Česku by mohl být odrazovým můstkem k průniku na světovou scénu. V zahraniční nu-jazzové konkurenci to ale budete mít hodně těžké... O tom vůbec nepochybujeme. Jsme teprve na začátku a ani si nemyslím, že nás čekal nějaký super úspěch tady u nás. Jak o nás napsal Radek Bureš v Ultram:xu, jdeme na to obráceně - nejdřív CD a pak hraní, zatímco v Česku to bývá spíš naopak.
Vaše CD, vydané u Quazi Delict, je k dostání za pouhé tři stovky. Podobnou cenovou politiku razí například i brněnský label Indies. Myslíš, že i obří vydavatelské společnosti pochopí, že tudy vede cesta a přizpůsobí se? Inu, sám víš, proč si u nás lidi nekupují cédéčka: protože jsou drahá! A právě proto jsme se snažili, aby cena našeho CD byla pokud možno přijatelná i pro obyčejné lidi. Na křtu jsme ho dokonce nabízeli za 200 korun. Já pevně doufám, že ty ceny půjdou dolů, ale nezbývá mi než jen doufat.
Pierre Beneš ve své recenzi přirovnal vaší hudbu k povrchnímu naleštěnému butiku. Co ty na to? To záleží, jaký butik měl Pierre na mysli - jestli ten laciný naleštěný nebo takový, který má být proč cool. Podle nás už dneska nestačí jen hrát kvalitní hudbu, ale měla by být i kvalitně zpracovaná. Tím mám na mysli i samotný obal desky, který by měl taky něčím zaujmout. Je to naše prvotina, ale i přesto jsme se snažili a naštěstí nám k tomu dopomohla spousta skvělých lidí.
Deska má opravdu překrásný obal. Čí je to práce? Oslovili jsme poměrně hodně grafiků a nakonec jsme si vybrali Honzu Gregara ze studia Ambient Tone. Nejen že navrhl design desky, ale i samotné neobvyklé řešení obalu (atypická papírová skládačka - pozn. autora). Jsme rádi, že se líbí. Myslím si totiž, že i dneska má smysl dělat zajímavé obaly, je to nedílná součást desky.
Jaká byla spolupráce s Emilem Viklickým, který aranžoval smyčce v jedné z nejpůsobivějších skladeb alba, Wonder? Jak se mu líbila vaše hudba?
Spolupráce byla a je naprosto úžasná. Při prvním kontaktu jsem se trošku obával, ale hned při prvním setkání ve studiu jsme si padli do oka. Emil je samozřejmě naprostý profesionál a ještě k tomu je pro každou špatnost, což je super! Myslím, že ho velmi zaujalo to, jak pracujeme s elektronikou a že se to nesnažíme nějak šíleně komplikovat. Co se křtu týká, byli jsme z něho všichni opravdu nadšení a už plánujeme další společný koncert.
Kapela se mění za pochodu. Nedávno jste vyměnili basáka a objevily zvěsti, že by vás brzo mohla opustit i zpěvačka Anya. Poohlížíte se po náhradě a dovedete si vůbec fungování kapely bez ní představit? Koukám, že se informace šíří nebezpečně rychle. Ano, k výměně kontrabasisty už skutečně došlo. Anya svůj odjezd nicméně odložila, takže není důvodu se stresovat. Samozřejmě, že Alvik bez Anyi není Alvik.
Jaké jsou vaše plány na léto? Chystáte turné na podporu desky? Ano, turné se chystá na přelom podzimu a zimy v Čechách a na Slovensku. Na říjen jsme přesunuli turné po USA, kam jsme měli jet původně v květnu. Doufám, že se nám to podaří, moc se na to totiž těšíme.
Kterou ze současných prosazujících se českých kapel by jsi rád viděl "stoupat ke hvězdám" po vašem boku? Když budu mluvit jen sám za sebe, tak bych přál úspěch kapele Soil, která mě hodně oslovila. Mám k nim samozřejmě pár výhrad, ale z českých projektů mě zaujali nejvíc.
A jak pokračují vaše námluvy u Couch Records, se kterými máte rozjednanou distribuci vaší desky? Je to tak, že Couch jsou velmi malý label, takže si velmi dobře a dlouho promýšlí koho si přiberou a koho ne. My to naprosto chápeme a ani sami nechceme nic uspěchat.
Pokoušeli jste se přizvat ke spolupráci na debutu někoho z Lamb. Proč to nevyšlo? Bohužel jsme si nevybrali ideální čas, protože Lamb v té době akorát vyrazili na turné ke své desce. Nicméně jsme s nimi v kontaktu, tak uvidíme jestli se nějaká spolupráce podaří.
Osoby a obsazení: Mishan (kytary, syntetizátory, samplery, zvukový "mistr" kapely), Anya (zpěv, texty, syntetyzátor), Radimon (příčná flétna), Tio (bicí, sekvencéry), Petr Tichý (kontrabas)
Album: Breathing Geometry (Quazi Delict, 2004)
Styl: lehce melancholický nu-jazz
Odkud jsou: ze 4/5 z Česka a z 1/5 (zpěvačka Anya) ze Spojených států
Proč o nich píšeme: Na naší scéně jsou jevem dosti neobvyklým. Existují už tři roky a přesto, že za tu dobu odehráli pouhých dvacet koncertů, ve studiu Sono dokázali stvořit album na takové úrovni, která se v naších končinách příliš často neslyší.
Rozmlouval jsem s Mishanem, ambiciózním a pečlivým profesionálem, zvukovým chirurgem, páteří kapely...
Váš úspěch v Česku by mohl být odrazovým můstkem k průniku na světovou scénu. V zahraniční nu-jazzové konkurenci to ale budete mít hodně těžké... O tom vůbec nepochybujeme. Jsme teprve na začátku a ani si nemyslím, že nás čekal nějaký super úspěch tady u nás. Jak o nás napsal Radek Bureš v Ultram:xu, jdeme na to obráceně - nejdřív CD a pak hraní, zatímco v Česku to bývá spíš naopak.
Vaše CD, vydané u Quazi Delict, je k dostání za pouhé tři stovky. Podobnou cenovou politiku razí například i brněnský label Indies. Myslíš, že i obří vydavatelské společnosti pochopí, že tudy vede cesta a přizpůsobí se? Inu, sám víš, proč si u nás lidi nekupují cédéčka: protože jsou drahá! A právě proto jsme se snažili, aby cena našeho CD byla pokud možno přijatelná i pro obyčejné lidi. Na křtu jsme ho dokonce nabízeli za 200 korun. Já pevně doufám, že ty ceny půjdou dolů, ale nezbývá mi než jen doufat.
Pierre Beneš ve své recenzi přirovnal vaší hudbu k povrchnímu naleštěnému butiku. Co ty na to? To záleží, jaký butik měl Pierre na mysli - jestli ten laciný naleštěný nebo takový, který má být proč cool. Podle nás už dneska nestačí jen hrát kvalitní hudbu, ale měla by být i kvalitně zpracovaná. Tím mám na mysli i samotný obal desky, který by měl taky něčím zaujmout. Je to naše prvotina, ale i přesto jsme se snažili a naštěstí nám k tomu dopomohla spousta skvělých lidí.
Deska má opravdu překrásný obal. Čí je to práce? Oslovili jsme poměrně hodně grafiků a nakonec jsme si vybrali Honzu Gregara ze studia Ambient Tone. Nejen že navrhl design desky, ale i samotné neobvyklé řešení obalu (atypická papírová skládačka - pozn. autora). Jsme rádi, že se líbí. Myslím si totiž, že i dneska má smysl dělat zajímavé obaly, je to nedílná součást desky.
Jaká byla spolupráce s Emilem Viklickým, který aranžoval smyčce v jedné z nejpůsobivějších skladeb alba, Wonder? Jak se mu líbila vaše hudba?
Spolupráce byla a je naprosto úžasná. Při prvním kontaktu jsem se trošku obával, ale hned při prvním setkání ve studiu jsme si padli do oka. Emil je samozřejmě naprostý profesionál a ještě k tomu je pro každou špatnost, což je super! Myslím, že ho velmi zaujalo to, jak pracujeme s elektronikou a že se to nesnažíme nějak šíleně komplikovat. Co se křtu týká, byli jsme z něho všichni opravdu nadšení a už plánujeme další společný koncert.
Kapela se mění za pochodu. Nedávno jste vyměnili basáka a objevily zvěsti, že by vás brzo mohla opustit i zpěvačka Anya. Poohlížíte se po náhradě a dovedete si vůbec fungování kapely bez ní představit? Koukám, že se informace šíří nebezpečně rychle. Ano, k výměně kontrabasisty už skutečně došlo. Anya svůj odjezd nicméně odložila, takže není důvodu se stresovat. Samozřejmě, že Alvik bez Anyi není Alvik.
Jaké jsou vaše plány na léto? Chystáte turné na podporu desky? Ano, turné se chystá na přelom podzimu a zimy v Čechách a na Slovensku. Na říjen jsme přesunuli turné po USA, kam jsme měli jet původně v květnu. Doufám, že se nám to podaří, moc se na to totiž těšíme.
Kterou ze současných prosazujících se českých kapel by jsi rád viděl "stoupat ke hvězdám" po vašem boku? Když budu mluvit jen sám za sebe, tak bych přál úspěch kapele Soil, která mě hodně oslovila. Mám k nim samozřejmě pár výhrad, ale z českých projektů mě zaujali nejvíc.
A jak pokračují vaše námluvy u Couch Records, se kterými máte rozjednanou distribuci vaší desky? Je to tak, že Couch jsou velmi malý label, takže si velmi dobře a dlouho promýšlí koho si přiberou a koho ne. My to naprosto chápeme a ani sami nechceme nic uspěchat.
Pokoušeli jste se přizvat ke spolupráci na debutu někoho z Lamb. Proč to nevyšlo? Bohužel jsme si nevybrali ideální čas, protože Lamb v té době akorát vyrazili na turné ke své desce. Nicméně jsme s nimi v kontaktu, tak uvidíme jestli se nějaká spolupráce podaří.
časopis Rock&Pop 2004/07
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Alvik-Co-je-doma-to-se-pocita~14~cervenec~2004/