10 českých rockových desek podle Vojtěcha Lindaura
14.2.2006 | Autoři: Ivan Ivanov, Vojtěch Lindaur | sekce: publicistika
Představovat dlouze známého hudebního publicistu a dlouholetého šéfredaktora časopisu Rock & Pop Vojtěcha Lindaura zajisté není nutno. Vojtěch Lindaur se věnuje systematicky dějinám českého rocku již několik desítek let a je scénáristou televizního dokumentu Big beat a spoluatorem knihy Život v tahu aneb třicet roků rocku (Tvorba, Praha 1990), která vyšla v reedici pod názvem Big beat. Těžko bychom našli povolanější osobu, kterou bychom mohli požádat o výběr nejvýznamnějších domácích rockových desek všech dob.
Pamatuješ si na svou první českou rockovou desku, kterou sis koupil?
Úplně první českou desku, kterou jsem si koupil, bylo album Meditace od Blue Effectu. Mám to spojené s takovou nepříjemnou historkou. Poslouchal jsem ji při konzumaci jakéhosi mastného jídla a při skladbě Blues About Stone jsem se pozvracel. Od té doby kdykoliv slyším Blues About Stone, ačkoliv se mi tato skladba líbí, neomylně začne fungovat Pavlovův reflex.
I když začátky dějin českého big beatu jsou spojené s dobou nesvobody, tehdy vznikly tak silné desky jako Kuře v hodinkách nebo alba Vladimíra Mišíka, které snesly srovnání se světovou špičkou. Paradoxně v porevoluční době takto silná díla nevznikla, kde vidíš příčinu?
Na to se těžko odpovídá krátce.V té době rock nebyl jenom hudba, ale i součást světonázoru. Byla to doba, kdy lidi, kteří hráli rock, ho nejenom hráli, ale i rockem žili. V dnešním rocku není tolik toho autentického prožívání. Není tam ten pocit vyvrženosti, nebo řekněme výlučnosti, která pomáhala hudebníkům vytvářet díla, která se s dnešní produkcí srovnávat nedají. A co se týče srovnání se světovou špičkou, byl bych trošku opatrný, neboť ani Kuře v hodinkách při pohledu zvenčí nebylo nic tak objevného. V aranžmá, melodických linkách ba dokonce i v harmonii je jasně slyšet vliv skupiny Blodwyn Pig nebo třeba King Crimson.
Oslovilo tě něco z českého porevolučního rocku, co si pouštíš třeba sám od sebe?
Oslovilo mě toho spousta, třeba desky Vltavy nebo Psích vojáků, ale jestli něco nejvíc, tak sólová alba Jana Sahary Hedla.
10 nejvýznamnějších českých rockových desek podle Vojtěcha Lindaura:
Olympic: Želva (1968)
Želvu považuju za nejdůležitější album českého rocku šedesátých let. “ Čeští Beatles” dokázali vytvářet hudbu, která se bytostně dotýkala velké éry českého big beatu.
Jandovy a Chrastinovy písničky dokázaly nejen vystihnout ducha doby, ale zároveň ho čímsi přesahovaly. V tom je jejich nadčasovost.
Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)
Album Kuře v hodinkách pražské kapely Flamengo v té vůbec nejsilnější sestavě předvedlo poprvé spojení poezie s rockem, ačkoli poněkud artistní Město ER vyšlo o něco dřív, je Kuře v hodinkách jedinečným důkazem toho, že rock lze zpívat česky. Celkově chmurná atmosféra zcela vystihuje éru počínající normalizace, přitom nám, tehdejším teenagerům, dávala ta hudba obrovskou naději.
The Plastic People Of The Universe: Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned
(natočeno v roce 1974)
V podstatě tehdy už ryze undergrounová kapela spojila svou velmi zvláštní hudbu s poezií Egona Bondyho a nejen, že dokázala přesně popsat pocity velké části tehdejších dospívajících, ale hlavně díky Hlavsově skladatelského umu se jí podařilo vytvořit desku nadčasovou. Nejsou to jen písně vzdoru, ale především o vnitřní svobodě. Krom toho je to taky sranda.
Vladimír Mišík: Etc…(1976)
První sólové album letenského rockera vzniklo “ z nouze”. První polovina sedmdesátých let rocku nepřála a rocker Mišík tehdy vystupoval pod křídly folkařskými. Právě toto spojení znamenalo nové české rockové frázování, na první poslech jakoby klopotné, ale ve své podstatě zcela jedinečné. Ze studiových hudebníků později vzniklo jádro výtečné kapely Etc...
Marsyas: Marsyas (1978)
Původně folková kapela Marsyas spojila na svém prvním albu síly s Pražským výběrem, tehdy téměř akademickou jazz rockovou kapelou. Bylo až neuvěřitelné, jak velmi obrazné texty Oskara Petra souzněly s Kocábovou a Pavlíčkovou instrumentací. Myslím si, že od té doby už nevzniklo nic, co by mělo z jedné strany tak bezprostřední feeling, a z druhé strany tak sofistikovaný hudební doprovod. Michnová byla v životní formě.
Vladimír Merta: P.S. (1979)
První, respektive druhé album Vladimíra Merty, když nepočítám francouzskou edici jako by suplovalo nikdy nevydané album folkového sdružení Šafrán. Deska P.S. podobně jako u Mišíka spojila folk a rock do jednoho celku. Na Mertově albu se podíleli jak rockeři a jazzmani, tak i folkaři, a všichni hráli v Mertův prospěch. Vladimír se zde pohybuje od velmi křehkých folkových poloh až po zemité bluesové.
Vladimír Mišík : Etc…2 (1980)
Mezi nezásadnější alba konce sedmdesátých let patří bezesporu i Mišíkova dvojka. To už nebyl Vladimír obklopen svými kamarády a již to nebyl žádný čundrground. Etc… byla v té době již plnokrevná rocková kapela, jaká v Československu do té doby neexistovala. Souznění rocku s texty zejména s městskou tématikou je ještě soudržnější než na Mišíkově debutu.
Pražský výběr: Pražský výběr ( natočeno v roce 1982)
Vlajková loď české nové vlny. Tato deska patřila k nejlegendárnějším albům té doby. Ač natočena, tehdy nevyšla, ale díky tehdejší začínající kazetománii se rozšířila po celé republice jako blesk. Kocáb s Pavlíčkem se tehdy vzhlédli v kapelách americké nové vlny (hlavně Devo), ale dokázali jí vtisknout jakýsi český charakter vycházející zejména z černého humoru a ironie, což bylo pro tehdejší novovlnné kapely příznačné.
Precedens: Doba ledová (1987)
Toto album novoromantické kapely Precedens byla vůbec první oficiální novovlnná deska, která vyšla u českého vydavatelství. Nejenže obsahovala spoustu velmi kvalitních písní Martina Němce v interpretaci Báry Basikové, ale byla vlastně jakýmsi signálem, že v populární hudbě se začíná opět něco dít. Jakoby naznačovala, že odchází éra Gottů, Vondráčkových a podobně. Bylo to ovšem jenom krásné zdání.
Tři sestry : Na kovárně to je nářez (1990)
Díky podmínkám to byla první skutečně plebejská rocková deska. Myslím si, že přes všechny přemety této kapely v pozdějších letech, už Fanánek a spol. tuto metu nikdy nepřekonali. Bylo to velmi ryzí a velmi autentické.
Pamatuješ si na svou první českou rockovou desku, kterou sis koupil?
Úplně první českou desku, kterou jsem si koupil, bylo album Meditace od Blue Effectu. Mám to spojené s takovou nepříjemnou historkou. Poslouchal jsem ji při konzumaci jakéhosi mastného jídla a při skladbě Blues About Stone jsem se pozvracel. Od té doby kdykoliv slyším Blues About Stone, ačkoliv se mi tato skladba líbí, neomylně začne fungovat Pavlovův reflex.
I když začátky dějin českého big beatu jsou spojené s dobou nesvobody, tehdy vznikly tak silné desky jako Kuře v hodinkách nebo alba Vladimíra Mišíka, které snesly srovnání se světovou špičkou. Paradoxně v porevoluční době takto silná díla nevznikla, kde vidíš příčinu?
Na to se těžko odpovídá krátce.V té době rock nebyl jenom hudba, ale i součást světonázoru. Byla to doba, kdy lidi, kteří hráli rock, ho nejenom hráli, ale i rockem žili. V dnešním rocku není tolik toho autentického prožívání. Není tam ten pocit vyvrženosti, nebo řekněme výlučnosti, která pomáhala hudebníkům vytvářet díla, která se s dnešní produkcí srovnávat nedají. A co se týče srovnání se světovou špičkou, byl bych trošku opatrný, neboť ani Kuře v hodinkách při pohledu zvenčí nebylo nic tak objevného. V aranžmá, melodických linkách ba dokonce i v harmonii je jasně slyšet vliv skupiny Blodwyn Pig nebo třeba King Crimson.
Oslovilo tě něco z českého porevolučního rocku, co si pouštíš třeba sám od sebe?
Oslovilo mě toho spousta, třeba desky Vltavy nebo Psích vojáků, ale jestli něco nejvíc, tak sólová alba Jana Sahary Hedla.
10 nejvýznamnějších českých rockových desek podle Vojtěcha Lindaura:
Olympic: Želva (1968)
Želvu považuju za nejdůležitější album českého rocku šedesátých let. “ Čeští Beatles” dokázali vytvářet hudbu, která se bytostně dotýkala velké éry českého big beatu.
Jandovy a Chrastinovy písničky dokázaly nejen vystihnout ducha doby, ale zároveň ho čímsi přesahovaly. V tom je jejich nadčasovost.
Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)
Album Kuře v hodinkách pražské kapely Flamengo v té vůbec nejsilnější sestavě předvedlo poprvé spojení poezie s rockem, ačkoli poněkud artistní Město ER vyšlo o něco dřív, je Kuře v hodinkách jedinečným důkazem toho, že rock lze zpívat česky. Celkově chmurná atmosféra zcela vystihuje éru počínající normalizace, přitom nám, tehdejším teenagerům, dávala ta hudba obrovskou naději.
The Plastic People Of The Universe: Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned
(natočeno v roce 1974)
V podstatě tehdy už ryze undergrounová kapela spojila svou velmi zvláštní hudbu s poezií Egona Bondyho a nejen, že dokázala přesně popsat pocity velké části tehdejších dospívajících, ale hlavně díky Hlavsově skladatelského umu se jí podařilo vytvořit desku nadčasovou. Nejsou to jen písně vzdoru, ale především o vnitřní svobodě. Krom toho je to taky sranda.
Vladimír Mišík: Etc…(1976)
První sólové album letenského rockera vzniklo “ z nouze”. První polovina sedmdesátých let rocku nepřála a rocker Mišík tehdy vystupoval pod křídly folkařskými. Právě toto spojení znamenalo nové české rockové frázování, na první poslech jakoby klopotné, ale ve své podstatě zcela jedinečné. Ze studiových hudebníků později vzniklo jádro výtečné kapely Etc...
Marsyas: Marsyas (1978)
Původně folková kapela Marsyas spojila na svém prvním albu síly s Pražským výběrem, tehdy téměř akademickou jazz rockovou kapelou. Bylo až neuvěřitelné, jak velmi obrazné texty Oskara Petra souzněly s Kocábovou a Pavlíčkovou instrumentací. Myslím si, že od té doby už nevzniklo nic, co by mělo z jedné strany tak bezprostřední feeling, a z druhé strany tak sofistikovaný hudební doprovod. Michnová byla v životní formě.
Vladimír Merta: P.S. (1979)
První, respektive druhé album Vladimíra Merty, když nepočítám francouzskou edici jako by suplovalo nikdy nevydané album folkového sdružení Šafrán. Deska P.S. podobně jako u Mišíka spojila folk a rock do jednoho celku. Na Mertově albu se podíleli jak rockeři a jazzmani, tak i folkaři, a všichni hráli v Mertův prospěch. Vladimír se zde pohybuje od velmi křehkých folkových poloh až po zemité bluesové.
Vladimír Mišík : Etc…2 (1980)
Mezi nezásadnější alba konce sedmdesátých let patří bezesporu i Mišíkova dvojka. To už nebyl Vladimír obklopen svými kamarády a již to nebyl žádný čundrground. Etc… byla v té době již plnokrevná rocková kapela, jaká v Československu do té doby neexistovala. Souznění rocku s texty zejména s městskou tématikou je ještě soudržnější než na Mišíkově debutu.
Pražský výběr: Pražský výběr ( natočeno v roce 1982)
Vlajková loď české nové vlny. Tato deska patřila k nejlegendárnějším albům té doby. Ač natočena, tehdy nevyšla, ale díky tehdejší začínající kazetománii se rozšířila po celé republice jako blesk. Kocáb s Pavlíčkem se tehdy vzhlédli v kapelách americké nové vlny (hlavně Devo), ale dokázali jí vtisknout jakýsi český charakter vycházející zejména z černého humoru a ironie, což bylo pro tehdejší novovlnné kapely příznačné.
Precedens: Doba ledová (1987)
Toto album novoromantické kapely Precedens byla vůbec první oficiální novovlnná deska, která vyšla u českého vydavatelství. Nejenže obsahovala spoustu velmi kvalitních písní Martina Němce v interpretaci Báry Basikové, ale byla vlastně jakýmsi signálem, že v populární hudbě se začíná opět něco dít. Jakoby naznačovala, že odchází éra Gottů, Vondráčkových a podobně. Bylo to ovšem jenom krásné zdání.
Tři sestry : Na kovárně to je nářez (1990)
Díky podmínkám to byla první skutečně plebejská rocková deska. Myslím si, že přes všechny přemety této kapely v pozdějších letech, už Fanánek a spol. tuto metu nikdy nepřekonali. Bylo to velmi ryzí a velmi autentické.
časopis mGuide 2006/01
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/10-nejvyznamnejsich-ceskych-rockovych-desek-podle-Vojtecha-Lindaura~14~unor~2006/
