7.8.2006 | Autoři: Petr Hošek, Ivan Ivanov | sekce: publicistika Vyrazil jsem za jednou z nejvýraznějších osobnosti české punkové scény do její oblíbené vinárny na Žižkově a ještě v tramvají jsem měl obavy, jestli lídr legendárních Plexis byla ta úplně nejlepší volba. Petr Hošek, který vám telefon nezvedne před druhou hodinou odpoledne, na mě čekal dokonce s připraveným seznamem svých oblíbených punkových desek a já jsem zjistil, že punková přímočarost i v jeho chování mi naprosto imponuje.

Pamatuješ si na okamžik, kdy tě punk poprvé uchvátil a na svojí první punkovou desku vůbec?
Naprosto přesně. Slyšel jsem na rádiu Luxemburg skupinu Buzzcocks, se kterou zanedlouho hrajeme, a v tom okamžiku bylo rozhodnuto. Jinak první punková deska, kterou jsem si koupil, byla od Exploited – Troops Of Tomorrow, ta mě ovlivnila na celý život.

Jaký je tvůj názor na neopunkovou vlnu a kapely typu Green Day a Offspring?
Já to neposlouchám. Samozřejmě vím o nich a něco si občas i pustím, abych věděl o co jde, ale nezajímá mě to. Měl jsem vždycky rád ten starý old scoolový punk.

Co ti na neopunku vadí?
Je to takový strašně týnejdžerovský a strašně zkomerciolizovaný. Je to všechno dělaný na velké stadióny a sály, ale pro mě ta muzika nemá ty správné koule.

Sleduješ současnou českou punkovou scénu?
Ano, ale těch výrazných česko-slovenských kapel mnoho nepřebylo. Jsou tu takové stálice jako E E! a Zona A. Dostal jsem nedávno od kamaráda desku skupiny Exni!to a to se mi docela líbilo. Je to docela zajímavý a pokud někoho punk ještě zajímá, tak mu to můžu doporučit.

A co kapely jako Rybičky 48 a Clou?
Znám kapelu Banánové rybičky

To jsou dnes Rybičky 48.
Aha, hrajou výborně a mají výborné písničky. Umějí to, akorát mi ty texty moc neseděly a říkal jsem si, že by na nich mohli ještě trošku zapracovat. Clou za punkovou kapelu vůbec nepovažuju.


10 nejlepších punkových desek podle Petra Hoška:

Sex Pistols – Never Mind The Boloocks Here´s The Sex Pistols (1977)
Základ, nezákladnější. Naprosto zlomová deska, která změnila a rozšířila obzor spoustě lidí. Samozřejmě dneska jsou slyšet hlasy, že to byl dobře vymyšlenej podvod. Nemyslím si to, ale i kdyby… byl to geniálně vymyšlenej podvod a ta deska dlouho nebude překonána. Bez Never Mind The Boloocks punk by nikdy nebyl jasně definován. Přesně tato deska znamená jeho zrození.

The Clash– Sandinista! (1980)
Strašně zajímavé trojalbum. The Clash jako první začali experimentovat s vlivy reaggae a jinými hudebními styly, což do té doby v punku nebylo. Je to samozřejmě hodně politická deska, ale mně to nevadí. Hudební stránka alba je daleko zajímavější a pokud si někdo chce poslechnout, co lze z punku udělat v různých fůzích, tak to je přesně album, po kterém by měl sáhnout.

The Stranglers – Rattus Norvegicus (1977)
Naprosto atypická kapela, která nehraje tak úplně čistý punk a vybral bych jejich debutové album. Na Stranglers vždycky působil hodně Jim Morrison a kapela celkově hodně vycházela z The Doors. Bylo to nejvíc patrné na jejím klávesákovi, který byl ovlivněn Rayem Manzárkem. Hodně zajímavá a přítom zvláštní deska.

The Damned – Damned Damned Damned (1977)
Nesmím zapomenout i na ostřejší pankáče The Damned. Kapela v této sestavě sice moc dlouho nevydržela, ale co se týče zvuku a přístupu k tomu, jak zahrát punk, byli naprosto jedineční. Nebyla to taková typická tříakordová kapela, kde byla jenom nasranost. Byli to dobří muzikanti a uměli skvěle hrát.

The Ramones – Brain Drain (1989)
Možná moje neoblíbenější punková kapela vůbec. Mám všechny jejich desky a jsou naprosto nejpřímočařejší ze všech punkových skupin. One, two, tree, four a rovnou spustí a pak to jenom jede neuvěřitelným způsobem a už se nic neřeší. K tomu The Ramones měli vždy skvělé texty a celkově je to skvěle zahraná muzika. Z této desky hrajeme s Plexis několik písniček.

The Ramones – It´s Alive (1977)
Od Ramones musím dát ještě jednu, pro mě hodně důležitou desku. Je to živák z New Yorku, na který The Ramones doslova narvali skoro veškerou svoji tvorbu do té doby. Je to neuvěřitelné, kolík se tam toho vešlo. Každá písnička trvá tak minutu třicet a je tam celkově asi čtyřicet skladeb.

The Exploited – Troops Of Tomorrow (1982)
Strašně důležitá punková kapela. Jejich druhá deska mě přivedla k této muzice a je to ten druh hulvátského punku, kde jsou muzikanti jako divoká zvířata. Na této desce Exploited napadli všechno, co se dalo napadnout, včetně Megy Thatcherové a na nikom nenechali ani niť suchou. Ta jejich divokost se mi strašně líbila a dodnes z této desky hrajeme skladbu Sid Vicious Was Innocend.

The Dickies – The Incredible Shrinking Dickies (1979)
Z amerických kapel v punkových začátcích byla strašně důležitá a zajímavá kapela The Dickies. Tato jejich druhá deska je strašně rychlá a na punkovou kapelu jsou The Dickies neuvěřitelně dobří muzikanti, kteří skvěle zpívají a výborně ovládají svoje nástroje. Jejich texty sice nejsou nic převratného, ale kapela do toho výběru deseti kapel rozhodně patři.

The Adicts– Sound Of Music (1982)
Je to jedna z těch kapel, která si z toho spíš dělá srandu a propaguje takzvaný fun –punk. Zpěvák je oblečen podle Mechanického pomeranče, má i tu buřinku a hůlky jako Alex. Je strašně melodický a strašně chytlavý, zároveň je to velice kvalitní muzika a já opravdu lituju, že u nás ještě nikdy nehráli. Třeba se jich ještě dočkáme.

U.K. Subs – A Brand New Age (1980)
Kapela, se kterou jsme se hodně nahráli. Toto je jejich druhá deska, na které jsou jejich největší hity jako Warhead. Je to zlomová deska pro jejich kariéru, neboť touto deskou se U.K Subs stali známou a dodneška velice uznávanou kapelu. Mají už asi osmnáct desek a úspěšně jedou dál téměř třicet let.

Psáno pro: časopis mGuide 2006/04