10 nejlepších heavy metalových desek podle Karla Balčiráka
1.12.2008 | Autor: Ivan Ivanov | sekce: publicistika
Najít povolanější a zasvěcenější osobnost na světové metalové scéně než je dlouholetý šéf redaktor renomovaného domácího rockového časopisu Spark, je těžký úkol i pro ty největší znalce oboru. Jak je vidno z následujících řádek v Karlově případě se celoživotní láska, hobby a zaměstnaní skloubily v jeden celek.
Pamatuješ si na svoje první setkání s rockem, která byla tvoje první deska?
V osmé třídě základní školy mi spolužák na fotbale pustil z kazeťáku desku Master Of Puppets Metalliky. Byla to první deska v mém životě, a doslova jsem se jí lekl. Do té doby jsem poslouchal jen to, co hráli v komunistickém rádiu. Ten šok z Master Of Puppets ve mně musel zanechat následky, protože na podzim roku 1986 jsem si z polského rádia nahrál kompletní album Somewhere In Time Iron Maiden. Ono nedělní ráno prakticky rozhodlo o mém dalším životě. Nahrál jsem si totiž desku, která ve mně probudila vášeň pro metal.
Jaký je tvůj názor na tzv. new metal?
Považuji ho za jeden z žánrů, který obohatil metalovou hudbu a ukázal, že je možné metal neustále rozvíjet. Tak jako v každém metalovém subžánru, i tady přežijí jen ti nejzajímavější. Velice pozitivní trend, dostal k metalu mládež, která by metalovou hudbu za jiných okolností asi neposlouchala.
Proč se zrovna metalové scény výrazně nedotkla krize hudebního průmyslu?
Bohužel krize se dotkla už i metalu, ale ne tak výrazně jako jiných žánrů, což zvyšuje naději, že by firmy vydávající právě metalovou hudbu mohly přežít. Metal je naprosto autentický v tom, že neustále vytváří fanouškovskou základnu a fanoušci metalu jsou své hudbě dlouhodobě věrní. Pokud se staneš fanouškem metalové hudby, přijímáš určitý životní styl, dostáváš se do opozice vůči hudebnímu mainstreamu a zařazuješ se do společnosti, která uspokojuje tvou duši. Metal dává životodárnou sílu, a pokud tě určitý metalový styl po nějaké době naplní, můžeš v rámci metalu přejít k tvrdším nebo naopak měkčím věcem. Metal už je dnes tak stylově košatý a bohatý, že ti dává na výběr. Nemusíš tedy svůj životní styl měnit a hledat uspokojení v jiné hudbě. Takto ukotveny jsou v metalu miliony fanoušků na celém světě, a proto se základy metalu jakékoliv krize jen tak neotřesou.
Co si momentálně doma pouštíš, sám pro sebe?
Poslouchám prakticky veškeré metalové styly, mám hodně rád blues, jazz, fushion. Teď už deset dní v kuse poslouchám nové album Metalliky a večer pravidelně sahám po albech Richieho Kotzena, Mekong Delta a často také poslouchám desky svých oblíbenců: Megadeth, Helloween, Iron Maiden, Over Kill,Metallica, Exodus, Antrax, Flotsam And Jetsam a dalších.
Pamatuješ si na svoje první setkání s rockem, která byla tvoje první deska?
V osmé třídě základní školy mi spolužák na fotbale pustil z kazeťáku desku Master Of Puppets Metalliky. Byla to první deska v mém životě, a doslova jsem se jí lekl. Do té doby jsem poslouchal jen to, co hráli v komunistickém rádiu. Ten šok z Master Of Puppets ve mně musel zanechat následky, protože na podzim roku 1986 jsem si z polského rádia nahrál kompletní album Somewhere In Time Iron Maiden. Ono nedělní ráno prakticky rozhodlo o mém dalším životě. Nahrál jsem si totiž desku, která ve mně probudila vášeň pro metal.
Jaký je tvůj názor na tzv. new metal?
Považuji ho za jeden z žánrů, který obohatil metalovou hudbu a ukázal, že je možné metal neustále rozvíjet. Tak jako v každém metalovém subžánru, i tady přežijí jen ti nejzajímavější. Velice pozitivní trend, dostal k metalu mládež, která by metalovou hudbu za jiných okolností asi neposlouchala.
Proč se zrovna metalové scény výrazně nedotkla krize hudebního průmyslu?
Bohužel krize se dotkla už i metalu, ale ne tak výrazně jako jiných žánrů, což zvyšuje naději, že by firmy vydávající právě metalovou hudbu mohly přežít. Metal je naprosto autentický v tom, že neustále vytváří fanouškovskou základnu a fanoušci metalu jsou své hudbě dlouhodobě věrní. Pokud se staneš fanouškem metalové hudby, přijímáš určitý životní styl, dostáváš se do opozice vůči hudebnímu mainstreamu a zařazuješ se do společnosti, která uspokojuje tvou duši. Metal dává životodárnou sílu, a pokud tě určitý metalový styl po nějaké době naplní, můžeš v rámci metalu přejít k tvrdším nebo naopak měkčím věcem. Metal už je dnes tak stylově košatý a bohatý, že ti dává na výběr. Nemusíš tedy svůj životní styl měnit a hledat uspokojení v jiné hudbě. Takto ukotveny jsou v metalu miliony fanoušků na celém světě, a proto se základy metalu jakékoliv krize jen tak neotřesou.
Co si momentálně doma pouštíš, sám pro sebe?
Poslouchám prakticky veškeré metalové styly, mám hodně rád blues, jazz, fushion. Teď už deset dní v kuse poslouchám nové album Metalliky a večer pravidelně sahám po albech Richieho Kotzena, Mekong Delta a často také poslouchám desky svých oblíbenců: Megadeth, Helloween, Iron Maiden, Over Kill,Metallica, Exodus, Antrax, Flotsam And Jetsam a dalších.
10 nejlepších heavy metalových desek podle Karla Balčiráka:
IRON MAIDEN – Somewhere In Time (1986)
Bylo osudové začít poslouchat metal od tohoto alba kapely. V jejich diskografii nezaujímá čelní místo, ale pro mě je to jejich nejsilnější deska. Dokázali nahrát rozmanité písně od hitu „Wasted Years“ až po monumentální kompozici „Alexander The Great“. Použitím kytarových syntezátorů vznikl velice působivý sound, a jelikož na žádném svém dalším albu toto nezopakovali, má „Somewhere“ velice specifickou atmosféru.
METALLICA – Master Of Puppets (1986)
Vrchol thrash metalu, uzavření první fáze vývoje kapely. Dodnes je album biblí metalového žánru. METALLICA nenahrála typické písně, ale silné příběhy. Nic se zde neodehrává podle běžného mustru typického pro metal. METALLICA vytvořila desku, kterou nelze napodobit – v ničem. Extrém, melodie, progrese – vše dotaženo do absolutní dokonalosti.
ANTHRAX – Among The Living (1987)
Uchopili thrash metal svérázným způsobem. Vzorem zpěváka Joeyho Belladonny byl například frontman JOURNEY, ale Belladonnův výraz na tomto albu je spíše mluvozpěvový. ANTHRAX pustili do thrashe trochu rapu a vznikl neopakovatelný styl. Jedno z prvních alb, které ukázalo, že metal může posunovat hranice.
HELLOWEEN – Keeper Of The Seven Keys Part I (1987)
Nejoriginálnější německá metalová kapela. Zpěvák s neopakovatelným hlasem, jehož barva postrádala typický německý akcent a rozsah byl neuvěřitelně široký. V době, kdy všichni považovali heavy metal za umělecky uzavřenou kapitolu, ukázali HELLOWEEN, jak je možné být progresivní a kudy vede cesta. Na svou dobu nabízeli také pozitivní pohled v sociálně orientovaných textech.
MEGADETH – Rust In Peace (1990)
Ukázka technické dokonalosti a zároveň citu pro silné melodické nápady v písních plných tempových změn, ekvilibristických kytarových sól a nápaditých riffů. Zpěvák a kytarista Dave Mustaine zde předvedl, že není nutné se nechat spoutat kompromisy, abyste mohli dobýt čelo hitparád. Jedno z vrcholných alb thrash metalu, které rovněž přesáhlo hranice žánru a pomohlo tento posluchačsky náročný styl dostat k masám.
SLAYER – Reign In Blood (1986)
Formule číslo jedna thrash metalu. SLAYER definovali nejextrémnější pojetí žánru ve všech jeho směrech a položili tak základy, na kterých se okamžitě začal stavět death metal.
PANTERA – Cowboys From Hell (1990)
V době vydání tehdy neslýchané kytarové stěny a zpěvák, který chvíli řval a za okamžik nádherně zpíval. PANTERA vlastně smíchala klasické metalové postupy s agresí thrash metalu a definovala vlastní styl, který se později stal inspirací pro nastupující generaci metalových kapel. Načrtla cestu, po níž se metal vydal v letech devadesátých.
DEATH – Spiritual Healing (1990)
Jedno z nejdůležitějších alb deathmetalového žánru. Death je možné považovat za METALLIKU death metalu. Na každém albu výrazný progres, neustálé hledání a tlak na propracovanost písní. „Spiritual Healing“ byla jedna z prvních desek demonstrující inteligenci žánru, který stál do té doby kdesi na okraji a nebyl dostatečně respektován.
VOIVOD – The Outer Limits (1993)
Vlak vezoucí na palubě odkaz YES, RUSH, PINK FLOYD, KING CRIMSON i JETHRO TULL. Silný psychedelický podtón vibrující v metalových riffech. VOIVOD vždy představovali vesmír, netušené možnosti jak metal ohýbat, deformovat a povznášet.
RUNNING WILD – Under Jolly Roger (1987)
Zásadní deska mého dospívání. Obsahuje všechna klišé, která vytanou na mysli po vyslovení termínu heavy metal. Má ale tak specifickou atmosféru a charisma, že ji můžu poslouchat v situaci, kdy vlastně nevím, na co mám náladu.
IRON MAIDEN – Somewhere In Time (1986)
Bylo osudové začít poslouchat metal od tohoto alba kapely. V jejich diskografii nezaujímá čelní místo, ale pro mě je to jejich nejsilnější deska. Dokázali nahrát rozmanité písně od hitu „Wasted Years“ až po monumentální kompozici „Alexander The Great“. Použitím kytarových syntezátorů vznikl velice působivý sound, a jelikož na žádném svém dalším albu toto nezopakovali, má „Somewhere“ velice specifickou atmosféru.
METALLICA – Master Of Puppets (1986)
Vrchol thrash metalu, uzavření první fáze vývoje kapely. Dodnes je album biblí metalového žánru. METALLICA nenahrála typické písně, ale silné příběhy. Nic se zde neodehrává podle běžného mustru typického pro metal. METALLICA vytvořila desku, kterou nelze napodobit – v ničem. Extrém, melodie, progrese – vše dotaženo do absolutní dokonalosti.
ANTHRAX – Among The Living (1987)
Uchopili thrash metal svérázným způsobem. Vzorem zpěváka Joeyho Belladonny byl například frontman JOURNEY, ale Belladonnův výraz na tomto albu je spíše mluvozpěvový. ANTHRAX pustili do thrashe trochu rapu a vznikl neopakovatelný styl. Jedno z prvních alb, které ukázalo, že metal může posunovat hranice.
HELLOWEEN – Keeper Of The Seven Keys Part I (1987)
Nejoriginálnější německá metalová kapela. Zpěvák s neopakovatelným hlasem, jehož barva postrádala typický německý akcent a rozsah byl neuvěřitelně široký. V době, kdy všichni považovali heavy metal za umělecky uzavřenou kapitolu, ukázali HELLOWEEN, jak je možné být progresivní a kudy vede cesta. Na svou dobu nabízeli také pozitivní pohled v sociálně orientovaných textech.
MEGADETH – Rust In Peace (1990)
Ukázka technické dokonalosti a zároveň citu pro silné melodické nápady v písních plných tempových změn, ekvilibristických kytarových sól a nápaditých riffů. Zpěvák a kytarista Dave Mustaine zde předvedl, že není nutné se nechat spoutat kompromisy, abyste mohli dobýt čelo hitparád. Jedno z vrcholných alb thrash metalu, které rovněž přesáhlo hranice žánru a pomohlo tento posluchačsky náročný styl dostat k masám.
SLAYER – Reign In Blood (1986)
Formule číslo jedna thrash metalu. SLAYER definovali nejextrémnější pojetí žánru ve všech jeho směrech a položili tak základy, na kterých se okamžitě začal stavět death metal.
PANTERA – Cowboys From Hell (1990)
V době vydání tehdy neslýchané kytarové stěny a zpěvák, který chvíli řval a za okamžik nádherně zpíval. PANTERA vlastně smíchala klasické metalové postupy s agresí thrash metalu a definovala vlastní styl, který se později stal inspirací pro nastupující generaci metalových kapel. Načrtla cestu, po níž se metal vydal v letech devadesátých.
DEATH – Spiritual Healing (1990)
Jedno z nejdůležitějších alb deathmetalového žánru. Death je možné považovat za METALLIKU death metalu. Na každém albu výrazný progres, neustálé hledání a tlak na propracovanost písní. „Spiritual Healing“ byla jedna z prvních desek demonstrující inteligenci žánru, který stál do té doby kdesi na okraji a nebyl dostatečně respektován.
VOIVOD – The Outer Limits (1993)
Vlak vezoucí na palubě odkaz YES, RUSH, PINK FLOYD, KING CRIMSON i JETHRO TULL. Silný psychedelický podtón vibrující v metalových riffech. VOIVOD vždy představovali vesmír, netušené možnosti jak metal ohýbat, deformovat a povznášet.
RUNNING WILD – Under Jolly Roger (1987)
Zásadní deska mého dospívání. Obsahuje všechna klišé, která vytanou na mysli po vyslovení termínu heavy metal. Má ale tak specifickou atmosféru a charisma, že ji můžu poslouchat v situaci, kdy vlastně nevím, na co mám náladu.
časopis mGuide 2008/10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/10-nejlepsich-heavy-metalovych-desek-podle-Karla-Balciraka~01~prosinec~2008/
