10 nejlepších death a black metalových desek podle Davida Krédla
29.11.2007 | Autoři: Ivan Ivanov, David Krédl | sekce: publicistika
David Krédl neboli Dejvy, jak se mu v oboru přezdívá, je zakladatelem a kytaristou death metalové skupiny Despice. Též působí jako redaktor webzinu Payo, časopisu In Deed Hell a jako moderátor na rádiích Kiss 98Fm a Beat, kde v pořadu Hard and Heavy pravidelně prezentuje své znalosti metalové scény. To byl i hlavní důvod, proč ho pozvat do této rubriky.
Pamatuješ si na první rockovou desku, která tě oslovila?
Prvenství patřilo The Beatles s With the Beatles. Pokud bychom ovšem měli hovořit o metalové desce, byli to Iron Maiden a jejich Powerslave – to byl odrazový můstek mé metalové poutě.
Kterou desku považuješ za skutečně první českou black nebo death metal desku?
Jednoznačně Master's Hammera jejich Rituál. To oni stvořili něco, co přežije nás všechny – dokonalou symbiózu chorobného soundu a bezbožných textů.
Nedomníváš se, že dost často to, co se nám předkládá jako black a death metal, má za cíl přikrýt neuměni interpretů zpívat a hrát na nástroje?
Tak jako každý styl se dá hrát jednoduše a složitě, tak i death a black metal se dá hrát dvěma způsoby. Já si myslím pravý opak, celá death i black metalová scéna (zvláště v poslední době) se ubírá směrem k co největší techničnosti a komplexnosti, a to nemluvím o preciznosti projevu. Každý den se s novými nahrávkami posunují hranice lidských možností. Death i black metal absorbovaly rozdílné hudební směry jako jsou jazz, folk, či vážná hudba. Stačí si poslechnout alba takových Cynic, Atheist, Dimmu Borgir, Emperor, Nile či Mastodon.
Jak hodnotíš současnou světovou black a death metal scénu? Děje se tam něco zajímavého?
Děje se každý den tolik zajímavých věcí, že je nemůže obsáhnout žádný lidský tvor. Líhnou se celosvětově stovky nových kapel, které vydávají alba, denně se odehrávají koncertní klání z kterých mrazí v zádech, vychází tisíce periodik, aktualizují se webziny. O celosvětovou scénu nemám vůbec strach, je to organismus, který si sám nachází cestu k posluchačům, rozpíná se a udivuje nás svou krásou.
10 nejlepších death a black metalových desek podle Davida Krédla:
DEATH – Individual Throught Paterns (1993)
Vybrat jedno CD od zakladatelů death metalového žánru není vůbec jednoduché. Dlouho jsem přemýšlel, která deska mě v době svého vzniku více dostala. Konečný souboj proběhl mezi mnou vybranou lahůdkou a deskou předešlou, jež nese název Human. Zde se jasně zračí genialita Chucka Schuldinera, který byl před ostatním metalově laděným světem celou svou hudební kariéru o krok napřed. Ze studnice nápadů této legendy čerpá dodnes mnoho kapel z celého světa. Zajímalo by mě, kam by Chuck Schuldiner posunul death metal nebýt zubaté, která ho v roce 2001 zastihla zcela nepřipraveného.
SEPULTURA – Arise (1991)
Pokud by se mě někdo zeptal na nejlepší metalovou desku všech dob, asi bych ze sebe vyhrkl Arise. Přestože jí mám hodně oposlouchanou, stále u mě vede. Neříkám, že to je nahrávka, která mě přivedla k metalu, ovšem asi je to věc, která mě v době svého vzniku nejvíce zasáhla. Neuvěřitelné trash riffování této brazilské legendy v roce 1991 dostalo do kolen celý metalový svět. Z bratrů Cavalerů se staly celebrity a jak už to tak na světě chodí, netrvalo dlouho a oni tak nějak vyšuměli do prázdna. Pro někoho je Maxova kapela Soulfly progresivní, pro mě jde jen o vykrádání a ředění nápadů ze Sepulturovské desky Roots.
THE EXPLOITED – The Massacre (1990)
Ač Exploited neprodukují ani black ani death metal, mají zde své místo, stejně tak jako Sepultura. Na této desce totiž Buchanovci značně přitvrdili a dokonce změnili strategii nahrávání desek. Od tohoto alba již The Exploited prostě fungují jinak – přijde mi to jako by kapela vyrostla, vyspěla a tak nějak za sebou zavřela do té doby otevřené dveře. Je zajímavé, že od roku 1980 do roku 1988 vydali 5 desek a nespočet singlů a EP, a od roku 1990 do dnes vyprodukovali pouhé 3 desky. Tahle věc z roku 1990 v sobě mísí trash riffy s punkovým nábojem, které s ohlušující explozí vtrhly do světa showbussinesu a rozsekaly ho na malé kousíčky. Pro mě osobně jednu dobu deska číslo jedna.
DISMEMBER – Like An Everflowing Stream (1991)
16 let staré LP, klenot, který nemůže na hudebním poli NIKDY zapadnout. Pokud bych měl vypíchnout jednu severskou desku, která definovala daný styl, musím prostě zmínit debut od Dismember. Kvalitu této nahrávky podtrhuje fakt, že Dismember s titulní písní Override of the Overture otvírali letošní festival Brutal Assault. Pokud bychom pátrali po hudební minulosti těchto Švédů, nesmíme zapomenout zmínit skupinu Carnage, kterou v roce 1988 založil Michael Amott. Později rozšířil řady kapel jako Carcass, Spiritual Beggars či Arch Enemy.
GOREFEST – Mindloss (1991)
Mnozí se možná podiví, proč zde není uvedená spíše deska False. Nemohu upírat kvalitu dvojce této holandské stálice, přesto debut Mindloss pro mě zůstává nepřekonatelný. Opět jiný pohled na death metal, opět příručka pro nové death metalové kapely. Když jsem se nedávno viděl s Gorefest a říkal jsem jim o své slabosti pro tento klenot , jen nechápavě kroutili hlavou. Po dlouhé odmlce se před třemi lety vrátili na scénu deskou La Muerte a opět ukázali, jak se má dělat komerčně úspěšný death metal.
SUFFOCATION – Pierced From Within (1995)
Stavební kámen US D/G metalu. Otcové technicky dotaženého zvukového teroru a mistři, kteří se s velkou slávou po letech (2003) vrátili opět na scénu a všem jasně ukázali, že nepatří do starého železa. Album Pierced From Within je pro mě jasná jednička v jejich diskografii a pro nové fans třeba vstupní brána do metalového světa, který zažívá obrodu a těší se tak značné dávce popularity !!!
MASTER´S HAMMER – Rituál (1991)
Do svého Top Ten nemohu nezařadit otce české metalové scény. Už rok vzniku kapely –1987, dává jasně najevo, že nejde o žádné zelenáče. Album Rituál bylo biblí všech černokněžníků a je to deska, která pro český underground udělala snad nejvíc, co šlo. Ukázala světu, že i v Čechách jsou kapely hodny poslechu. Jde o nahrávku, která se dodnes lisuje a nachází si stále nové a nové posluchače. Nevím, jestli by to ještě dnes chtěl Franta Štorm slyšet, ale k hluboké pokloně a smeknutému klobouku přidávám i jedno velké DÍKY !. Album Rituál prostě předběhlo dobu.
GRAVE – Into The Grave (1991)
Další švédská ikona, ale tentokrát jde o jinou death metalovou větev než u Dismember, Unleashed, Entombed či Dark Tranquillity. Grave na své první desce provětrali demo snímky a obdařili je neskutečně brutálním, přesto čitelným soundem. Dle mého názoru potom debut již nepřekonali. Dokonce se načas i od death metalu odklonili, a to do přijatelnějších sfér. Jsem rád že prozřeli a v roce 2002 se na scénu vrátili opět s tím, co jim jde nejlíp. Deska Into the Grave je i po letech slabikář šílenosti – skvělý start další death metalové legendy.
DESPISE – Fragments Of Reprisal (2006)
Deska, která v mém žebříčku deseti desek, jež mi změnili život, prostě nemůže chybět. Ač to vypadá, že si přihřívám polívčičku, není tomu tak. Vznik této desky byl zdlouhavý a jelikož převážnou část hudby mám na svědomí, musím ji zmínit. Tato nahrávka mě hudebně odkryla, a proto má své místo v mém Top Ten. Strávil jsem nad ní mnoho bezesných nocí a jsem rád, že má dobré recenze. I přes fakt, že v určitých místech vybočuje z běžného death metalového ranku.
NAPALM DEATH – Hormony Corruption (1990)
Vybrat pouhou desítku death metalových klenotů bylo těžké. Přestože jsem desku Harmony Corruption již nějaký ten pátek neslyšel, musím uznat, že ve své době rozpoutala revoluci na poli death a grind metalu. I mě strhl její náboj a skladby jako Suffer The Children mě rozsekaly doslova na kousky. Tahle deska má něco, co jiným deskám chybí -má tvář, duši a neskutečný drive. Povinnost pro všechny, kdo poslouchají death metal.
Pamatuješ si na první rockovou desku, která tě oslovila?
Prvenství patřilo The Beatles s With the Beatles. Pokud bychom ovšem měli hovořit o metalové desce, byli to Iron Maiden a jejich Powerslave – to byl odrazový můstek mé metalové poutě.
Kterou desku považuješ za skutečně první českou black nebo death metal desku?
Jednoznačně Master's Hammera jejich Rituál. To oni stvořili něco, co přežije nás všechny – dokonalou symbiózu chorobného soundu a bezbožných textů.
Nedomníváš se, že dost často to, co se nám předkládá jako black a death metal, má za cíl přikrýt neuměni interpretů zpívat a hrát na nástroje?
Tak jako každý styl se dá hrát jednoduše a složitě, tak i death a black metal se dá hrát dvěma způsoby. Já si myslím pravý opak, celá death i black metalová scéna (zvláště v poslední době) se ubírá směrem k co největší techničnosti a komplexnosti, a to nemluvím o preciznosti projevu. Každý den se s novými nahrávkami posunují hranice lidských možností. Death i black metal absorbovaly rozdílné hudební směry jako jsou jazz, folk, či vážná hudba. Stačí si poslechnout alba takových Cynic, Atheist, Dimmu Borgir, Emperor, Nile či Mastodon.
Jak hodnotíš současnou světovou black a death metal scénu? Děje se tam něco zajímavého?
Děje se každý den tolik zajímavých věcí, že je nemůže obsáhnout žádný lidský tvor. Líhnou se celosvětově stovky nových kapel, které vydávají alba, denně se odehrávají koncertní klání z kterých mrazí v zádech, vychází tisíce periodik, aktualizují se webziny. O celosvětovou scénu nemám vůbec strach, je to organismus, který si sám nachází cestu k posluchačům, rozpíná se a udivuje nás svou krásou.
10 nejlepších death a black metalových desek podle Davida Krédla:
DEATH – Individual Throught Paterns (1993)
Vybrat jedno CD od zakladatelů death metalového žánru není vůbec jednoduché. Dlouho jsem přemýšlel, která deska mě v době svého vzniku více dostala. Konečný souboj proběhl mezi mnou vybranou lahůdkou a deskou předešlou, jež nese název Human. Zde se jasně zračí genialita Chucka Schuldinera, který byl před ostatním metalově laděným světem celou svou hudební kariéru o krok napřed. Ze studnice nápadů této legendy čerpá dodnes mnoho kapel z celého světa. Zajímalo by mě, kam by Chuck Schuldiner posunul death metal nebýt zubaté, která ho v roce 2001 zastihla zcela nepřipraveného.
SEPULTURA – Arise (1991)
Pokud by se mě někdo zeptal na nejlepší metalovou desku všech dob, asi bych ze sebe vyhrkl Arise. Přestože jí mám hodně oposlouchanou, stále u mě vede. Neříkám, že to je nahrávka, která mě přivedla k metalu, ovšem asi je to věc, která mě v době svého vzniku nejvíce zasáhla. Neuvěřitelné trash riffování této brazilské legendy v roce 1991 dostalo do kolen celý metalový svět. Z bratrů Cavalerů se staly celebrity a jak už to tak na světě chodí, netrvalo dlouho a oni tak nějak vyšuměli do prázdna. Pro někoho je Maxova kapela Soulfly progresivní, pro mě jde jen o vykrádání a ředění nápadů ze Sepulturovské desky Roots.
THE EXPLOITED – The Massacre (1990)
Ač Exploited neprodukují ani black ani death metal, mají zde své místo, stejně tak jako Sepultura. Na této desce totiž Buchanovci značně přitvrdili a dokonce změnili strategii nahrávání desek. Od tohoto alba již The Exploited prostě fungují jinak – přijde mi to jako by kapela vyrostla, vyspěla a tak nějak za sebou zavřela do té doby otevřené dveře. Je zajímavé, že od roku 1980 do roku 1988 vydali 5 desek a nespočet singlů a EP, a od roku 1990 do dnes vyprodukovali pouhé 3 desky. Tahle věc z roku 1990 v sobě mísí trash riffy s punkovým nábojem, které s ohlušující explozí vtrhly do světa showbussinesu a rozsekaly ho na malé kousíčky. Pro mě osobně jednu dobu deska číslo jedna.
DISMEMBER – Like An Everflowing Stream (1991)
16 let staré LP, klenot, který nemůže na hudebním poli NIKDY zapadnout. Pokud bych měl vypíchnout jednu severskou desku, která definovala daný styl, musím prostě zmínit debut od Dismember. Kvalitu této nahrávky podtrhuje fakt, že Dismember s titulní písní Override of the Overture otvírali letošní festival Brutal Assault. Pokud bychom pátrali po hudební minulosti těchto Švédů, nesmíme zapomenout zmínit skupinu Carnage, kterou v roce 1988 založil Michael Amott. Později rozšířil řady kapel jako Carcass, Spiritual Beggars či Arch Enemy.
GOREFEST – Mindloss (1991)
Mnozí se možná podiví, proč zde není uvedená spíše deska False. Nemohu upírat kvalitu dvojce této holandské stálice, přesto debut Mindloss pro mě zůstává nepřekonatelný. Opět jiný pohled na death metal, opět příručka pro nové death metalové kapely. Když jsem se nedávno viděl s Gorefest a říkal jsem jim o své slabosti pro tento klenot , jen nechápavě kroutili hlavou. Po dlouhé odmlce se před třemi lety vrátili na scénu deskou La Muerte a opět ukázali, jak se má dělat komerčně úspěšný death metal.
SUFFOCATION – Pierced From Within (1995)
Stavební kámen US D/G metalu. Otcové technicky dotaženého zvukového teroru a mistři, kteří se s velkou slávou po letech (2003) vrátili opět na scénu a všem jasně ukázali, že nepatří do starého železa. Album Pierced From Within je pro mě jasná jednička v jejich diskografii a pro nové fans třeba vstupní brána do metalového světa, který zažívá obrodu a těší se tak značné dávce popularity !!!
MASTER´S HAMMER – Rituál (1991)
Do svého Top Ten nemohu nezařadit otce české metalové scény. Už rok vzniku kapely –1987, dává jasně najevo, že nejde o žádné zelenáče. Album Rituál bylo biblí všech černokněžníků a je to deska, která pro český underground udělala snad nejvíc, co šlo. Ukázala světu, že i v Čechách jsou kapely hodny poslechu. Jde o nahrávku, která se dodnes lisuje a nachází si stále nové a nové posluchače. Nevím, jestli by to ještě dnes chtěl Franta Štorm slyšet, ale k hluboké pokloně a smeknutému klobouku přidávám i jedno velké DÍKY !. Album Rituál prostě předběhlo dobu.
GRAVE – Into The Grave (1991)
Další švédská ikona, ale tentokrát jde o jinou death metalovou větev než u Dismember, Unleashed, Entombed či Dark Tranquillity. Grave na své první desce provětrali demo snímky a obdařili je neskutečně brutálním, přesto čitelným soundem. Dle mého názoru potom debut již nepřekonali. Dokonce se načas i od death metalu odklonili, a to do přijatelnějších sfér. Jsem rád že prozřeli a v roce 2002 se na scénu vrátili opět s tím, co jim jde nejlíp. Deska Into the Grave je i po letech slabikář šílenosti – skvělý start další death metalové legendy.
DESPISE – Fragments Of Reprisal (2006)
Deska, která v mém žebříčku deseti desek, jež mi změnili život, prostě nemůže chybět. Ač to vypadá, že si přihřívám polívčičku, není tomu tak. Vznik této desky byl zdlouhavý a jelikož převážnou část hudby mám na svědomí, musím ji zmínit. Tato nahrávka mě hudebně odkryla, a proto má své místo v mém Top Ten. Strávil jsem nad ní mnoho bezesných nocí a jsem rád, že má dobré recenze. I přes fakt, že v určitých místech vybočuje z běžného death metalového ranku.
NAPALM DEATH – Hormony Corruption (1990)
Vybrat pouhou desítku death metalových klenotů bylo těžké. Přestože jsem desku Harmony Corruption již nějaký ten pátek neslyšel, musím uznat, že ve své době rozpoutala revoluci na poli death a grind metalu. I mě strhl její náboj a skladby jako Suffer The Children mě rozsekaly doslova na kousky. Tahle deska má něco, co jiným deskám chybí -má tvář, duši a neskutečný drive. Povinnost pro všechny, kdo poslouchají death metal.
časopis mGuide 2007/09
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/10-nejlepsich-death-a-black-metalovych-desek-podle-Davida-Kredla~29~listopad~2007/
