Gustav Mahler - o vzniku jedné ikony
3.10.2005 | Autor: Compress | sekce: projekty
Mahleriana – O vzniku jedné ikony (Mahleriana – Vom Werden einer Ikone)
Židovské muzeum ve Vídni
21. září 2005 – 8. ledna 2006
Jüdisches Museum Wien
Palais Eskeles, Dorotheergasse 11, A-1010 Wien
Tel.: 0043/1/535 04 31
E-mail: info@jwm.at
http://www.jwm.at
Vstupné 5 eur / snížené 2,90 eur
Otevřeno: ne–pá 10–18 hod., čt 10–20 hod.
cDílo Gustava Mahlera se dnes těší uznání a zájmu nejen muzikologů a hudebních znalců, ale i širší veřejnosti. Pozornost, která skladatelově významu v dějinách hudby i současném hudebním životě přísluší, je do značné míry plodem padesátiletého úsilí rakouské výzkumné společnosti Gustava Mahlera. Ta se od svého založení v roce 1955 zasazuje o uznání a šíření umělcova odkazu a je dnes ve světě vedoucím výzkumným pracovištěm k Mahlerově životu a dílu. Působení Mezinárodní společnosti Gustava Mahlera vzdává nyní hold Židovské muzeum ve Vídni výstavou „Mahleriana – o vzniku jedné ikony“, jež v prostorách Paláce Eskeles trvá od 21. září až do 8. ledna příštího roku.
Přijetí díla Gustava Mahlera doba po druhé válce – s přetrvávajícím antisemitismem a nepochopením Mahlerovy hudby – nepřála. Právě v této době byla z iniciativy Vídeňských filharmoniků založena Mezinárodní společnost Gustava Mahlera (IMGM); klada si za cíl vybudovat knihovnu a archiv, připravit kritické vydání umělcova sebraného díla, pečovat o Mahlerovy památníky a pamětní místa a konečně i obecně „popularizovat“ skladatele a jeho dílo. Bilance po padesáti letech je jednoznačná: v průběhu druhé poloviny 20. století se společnosti skutečně podařilo tyto záměry realizovat. Mahlerovo dílo bylo vydáno ve dvanácti svazcích (v letech 1960–1980), společnost spravuje obsáhlou knihovnu a archiv, jež se v současné době digitalizují, vydává odborné mahlerovské periodikum i samostatnou edici vědeckých knižních publikací, stará se o tři pamětní domky v Rakousku, v nichž Mahler komponoval, uspořádala fotografickou výstavu, která během desetiletí 1980–1990 proputovala čtyřiatřiceti zeměmi. Největší zásluhy má ovšem společnost na tom, že jméno Gustava Mahlera i jeho hudba jsou dnes známy po celém světě.
Výstava v Židovském muzeu není však jen dokumentací dějin a činnosti této výzkumné instituce, ale tematizuje též vznik kultovní figury či „světové značky“ Gustav Mahler. Ukazuje, že ikona Mahler není výmyslem popkultury konce 20. a počátku 21. století, nýbrž že se předpoklady pro její vznik vytvořily již v době umělcova života. Mahlerova fyziognomie je zachycena na četných sto let starých fotografiích, grafikách, siluetách, obrazech i sochách. Nejdůležitější jsou jistě Mahlerovy busty a mramorová socha z roku 1911 od Augusta Rodina. Uměleckého ztvárnění se Mahler dočkal ale i od dalších významných tvůrců, například brněnského rodáka sochaře Antona Hanaka nebo později Fritze Wotruby či Milana Knoblocha.
Velký prostor je v expozici věnován i základním momentům v Mahlerově životě a především jeho tvorbě. Tu návštěvníkům výstavy zpřístupňuje i audioprůvodce.
Židovské muzeum ve Vídni
21. září 2005 – 8. ledna 2006
Jüdisches Museum Wien
Palais Eskeles, Dorotheergasse 11, A-1010 Wien
Tel.: 0043/1/535 04 31
E-mail: info@jwm.at
http://www.jwm.at
Vstupné 5 eur / snížené 2,90 eur
Otevřeno: ne–pá 10–18 hod., čt 10–20 hod.
cDílo Gustava Mahlera se dnes těší uznání a zájmu nejen muzikologů a hudebních znalců, ale i širší veřejnosti. Pozornost, která skladatelově významu v dějinách hudby i současném hudebním životě přísluší, je do značné míry plodem padesátiletého úsilí rakouské výzkumné společnosti Gustava Mahlera. Ta se od svého založení v roce 1955 zasazuje o uznání a šíření umělcova odkazu a je dnes ve světě vedoucím výzkumným pracovištěm k Mahlerově životu a dílu. Působení Mezinárodní společnosti Gustava Mahlera vzdává nyní hold Židovské muzeum ve Vídni výstavou „Mahleriana – o vzniku jedné ikony“, jež v prostorách Paláce Eskeles trvá od 21. září až do 8. ledna příštího roku.
Přijetí díla Gustava Mahlera doba po druhé válce – s přetrvávajícím antisemitismem a nepochopením Mahlerovy hudby – nepřála. Právě v této době byla z iniciativy Vídeňských filharmoniků založena Mezinárodní společnost Gustava Mahlera (IMGM); klada si za cíl vybudovat knihovnu a archiv, připravit kritické vydání umělcova sebraného díla, pečovat o Mahlerovy památníky a pamětní místa a konečně i obecně „popularizovat“ skladatele a jeho dílo. Bilance po padesáti letech je jednoznačná: v průběhu druhé poloviny 20. století se společnosti skutečně podařilo tyto záměry realizovat. Mahlerovo dílo bylo vydáno ve dvanácti svazcích (v letech 1960–1980), společnost spravuje obsáhlou knihovnu a archiv, jež se v současné době digitalizují, vydává odborné mahlerovské periodikum i samostatnou edici vědeckých knižních publikací, stará se o tři pamětní domky v Rakousku, v nichž Mahler komponoval, uspořádala fotografickou výstavu, která během desetiletí 1980–1990 proputovala čtyřiatřiceti zeměmi. Největší zásluhy má ovšem společnost na tom, že jméno Gustava Mahlera i jeho hudba jsou dnes známy po celém světě.
Výstava v Židovském muzeu není však jen dokumentací dějin a činnosti této výzkumné instituce, ale tematizuje též vznik kultovní figury či „světové značky“ Gustav Mahler. Ukazuje, že ikona Mahler není výmyslem popkultury konce 20. a počátku 21. století, nýbrž že se předpoklady pro její vznik vytvořily již v době umělcova života. Mahlerova fyziognomie je zachycena na četných sto let starých fotografiích, grafikách, siluetách, obrazech i sochách. Nejdůležitější jsou jistě Mahlerovy busty a mramorová socha z roku 1911 od Augusta Rodina. Uměleckého ztvárnění se Mahler dočkal ale i od dalších významných tvůrců, například brněnského rodáka sochaře Antona Hanaka nebo později Fritze Wotruby či Milana Knoblocha.
Velký prostor je v expozici věnován i základním momentům v Mahlerově životě a především jeho tvorbě. Tu návštěvníkům výstavy zpřístupňuje i audioprůvodce.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/projekty/Gustav-Mahler-o-vzniku-jedne-ikony~03~rijen~2005/
