Můžeme diskutovat o tom, proč obě části existenciálního dramatu z dílny Coreyho Taylora nevyšly najednou (a že by to nejspíš vyznělo ještě působivěji). Můžeme Taylorovi otloukat o hlavu drzé srovnávání s floydovskou Zdí a nejlepšími momenty Alice in Chains.