A já se jen pořád divím, že mě nechávají psát na hudební web, když muzice rozumím jako petržel koze. (Ale zase rozumím filmu, hlavně béčkovým kouskům... jenže koho to zajímá, že?)

K věci: Je FAKT, že Waltari z metalu vyšli. A to dokonce z deathmetalu. Kdyby je ale dneska slyšel nějaký ortodoxní blackmetalista, patrně by si pozvracel svůj lebkou ozdobený křivák. Což by nebyla velká škoda, neboť jak mi řekla moje přítelkyně M.F. (to je jak z krimi v "seriózních novinách, když píšou o někom, co něco fakt hnusnýho provedl, ale nebyl dosud pravomocně odsouzen : )), mezi blackmetalisty je prý spousta nácků... A Míša to zatraceně dobře ví, protože metal poslouchá takřka furt a kromě toho je v Hells Bells jako doma (pozn. red.: Hells Bells je metalová hospoda v Praze na Smíchově, kam chodí metalisti; navíc tam mají takový...ehm...zvyk: každou hodinu se zhasne, pustí se místní hymna - cosi od AC/DC -, pak se zase rozsvítí a všechno funguje normálka dál; když jsem to zažila poprvé, nikým nevarována, polila jsem se jako prasík)... Waltari dokonce složili deathmetalovou operu na motivy Philippa K.Dicka. To je slavný (a mrtvý; přesnější by bylo říct slavný cyberpunkový mrtvý SF) autor, který se cpal takovým množstvím LSD, že málokoho udiví leitmotiv monstrózního množství jeho děl: NIC není takové, jak se zdá & NIKDO není tím, kým si myslí, že je.

Trochu vzpomínek (mírně upravená část článku Jirky Šembery ke koncertu v roce 1998; další FAKT totiž je, že Waltari sem jezdí každý rok a mají to tu vyloženě rádi): "Nevím, kolik lidí si v Čechách uvědomuje, že finští Waltari patří k naprosté elitě světové hard music. Jejich hudba využívá všech těžkých stylů s maximální lehkostí; široký hudební záběr Waltari zastřešuje především pořádnou drsnost ve stylu třeba Pro-Pain a heavy metalovou psychedelii, stříknutou floydovskou infekcí technicky dokonalých Voivod. Waltari nastoupili na scénu začátkem 90. let, v době největšího deathmetalového boomu. Místy vyloženě veselým přístupem k vlastní hudební produkci vytvořili logický protipól zlým chlapcům z Floridy. Mnohdy zaskočené publikum si dokázali získat naprosto úchylnými coververzemi kusů od popových hvězd nechutného kalibru, jež v podání zemitých Finů znějí vskutku death dancově. Z mého pohledu nastal konec legrace až roku ´96, kdy Waltari potratili záhrobní projekt YEAH! YEAH! DIE! DIE! DEATH METAL SYMPHONY IN DEEP C. Pro mnohé možná nehezký nápad spojit metalové kvarteto se souborem pravověrných symfoniků, skončil zaslouženým úspěchem. Toto dílo bylo ještě před oficiálním uvedení na trh předvedeno v Helsinkách za účasti všech zmíněných klasiků. Bylo to vážně hezký. My jsme hráli tvrdě po svém - byl to prostě jeden krásný zmatek pro sedmdesát lidí! Celý koncert se podařilo dobře nazvučit - přizpůsobili jsme totiž naši zvukovou hladinu orchestru a hráli docela akusticky. Deathově unplugged...., vysvětloval tehdejší bubeník Janne. Další LP vyšlo Waltari v roce 97 a neslo název SPACE AVENUE (97). Jako vždy na něm Seveřané přišli s naprosto novými nápady na hranici krásna a dráždivého zlomu hudební morálky. Čtveřice si přizvala proslaveného klávesistu Rhyse Fulbera z Front Line Assembly, kterýžto otřískaný maník dotvořil líbivé melodie Waltari do nádherného příšerna. Aby zákeřných odchylek od starého dobrého bigbítu nebylo málo, nastoupila do studia šokující skupina Apocalyptica, jakási cellová pseudoMetallica, načež zmutovala slizkou DNA šroubovici skladeb Purity Yourself a Look Out Tonite. Jak se Waltari dostali k Apocalyptice? Žijeme ve stejném městě jen o pár ulic vedle..."

No a TicketPro, které zajišťuje lístky pro pražský koncert ve Vagónu, se vyjadřuje takto: " Skupina Waltari se opět vrací do Čech dokázat, že ani trošku neslevila v touze po nalézání nových kombinací hudebních stylů. Jejich aktuální album vyjde tento rok a Waltari ho u nás budou v rámci tohoto turné propagovat. Jako speciální hosté turné Waltari se představí jedna z největších nadějí současné české hudební scény, teatrálně popová formace Hraczki a ostravská formace Banana v čele s velice výraznou mladou pěvkyní." Bezva, ale název nové desky, se mi nepodařilo zjistit, dokonce jsem odchytila pořadatele Martina Fořta, jenž to z hlavy taky neví, ale tvrdí, že je to na stránkách (viz odkazy dole). Podle mě je na jejich stránkách akorát to, že v lednu natáčeli nové album, a to v Mustasaari /The Black Island Studios/, což je blízko Vaasy na západním pobřeží Finska... Ale ať už se deska jmenuje jak chce, následující FAKT praví, že Waltari dosud prodali v Evropě více než 200 000 kusů svých alb! To nové vyjde až na podzim a právě probíhající turné propaguje pilotní singl, na jehož jméno si Fořt pro změnu nevzpomněl taky.

Co se té směsi stylů týče (hudební publicisté používají, myslím, termín crossover), tak to je další FAKT. Nepopiratelný. A hlavně, jsou to obrovští šoumeni, které evidentně upřímně baví hrát (si). Například vloni na koncertě v Modré Vopici (mám to od utajeného zdroje M.F.) vystupoval lídr kapely, zpěvák & basák & klávesák Kärsty Hatakka (další členové jsou: Jariot Jari Lehtinen - zpěv, kytara; Sami Yli-Sirniö - kytara, Mika Järveläinen - bicí) v kalhotech z flitrů (!), pod nimiž prosvítaly slipy, měl na zeleno obarvené oči a zářivě zrzavé háro (plešatějící)... Jsou fakt happy, to se ti bude určitě líbit, ujistila mě už zmíněná M.F., takže jsem se rozhodla pro jednou to risknout a CHYSTÁM se do Vagonu...

Program turné:

29. 5., 21:00, Rotes Berlin, Karlovy Vary

30. 5., 16:00, Polička u Jihlavy - festival Rockoupání

spolu s Artery (Bulharsko), Sen pana Otty, HraCZki, Tony Ducháček & Garage, -123 min., Nahoru po schodišti dolů Band, Volant, Cucarachas, Hadry z těla, Profunk Unit, Uhlí, 100°C

31. 5., Music Garden, Bratislava

1. 6., 21:00, Vagon, Praha

2. 6., 20:00, Divadlo pod lampou - rock club Plzeň

3. 6., 20:00, Klub Mír, Uherské Hradiště

4. 6., T klub, Rožnov pod Radhoštěm

5. 6., 19:00, Musilka - kulturní středisko Omega, Brno - Husovice

6. 6., Vostrov, Mnichovo Hradiště

support: HraCZki, Banana

www.waltari.de; www.waltari.net; www.hraczki.cz, www.banana.cz