Letos třiačtyřicetiletý francouzský trumpetista Erik Truffaz byl silně ovlivněn Milesem Davisem, když v šestnácti poprvé slyšel jeho slavné album Kind Of Blue. To je znát i na Truffazově prvním albu pro francouzskou pobočku Blue Note, které vyšlo v roce 1997 pod názvem Out Of A Dream a hraje na něm už jeho současný, italsko-švýcarsko-francouzský kvartet, v několika skladbách posílený ještě o saxofonistu Cyrilla Bougnona. Na dalším albu The Dawn, jen o rok mladším, se už kapela dopracovala k vlastnímu originálnímu stylu, mísícímu ohlasy Davisova jazzrockového období s postupy moderních odnoží taneční hudby, jakými jsou drum'n'bass nebo hiphop - zásluhu na tom měli jednak Truffazovi spoluhráči Patrick Muller (klavír a el. piano), Marcello Guilliani (kontrabas a baskytara) a Marc Erbetta (bicí), kteří ve svých dalších projektech experimentovali právě s tanečními styly, a potom nová tvůrčí metoda - kolektivní improvizace, z níš vzešla většina skladeb. Nelze opominout ani hostujícího chlapíka (pravděpodobně arabského původu) jménem Nya a jeho decentní rapování. Neuvěřtelně hybné basové groovy, patřičně polámané beaty bicích, rozmázlé akordy elektrického piana a měkkoučká trumpeta, pohrávající si s několika základními tóny - toť předobraz tanečního jazzu pro nové tisíciletí. Ve stejném duchu se neslo i následující album Bending New Corners (1999). Blue Note pak vydala pro celosvětovou distribuci výběr z obou desek pod názvem The Mask (2000) a těsně před vydáním alba remixů s názvem Revisté v roce 2001 se Truffazovci poprvé představili i s Nyou českému publiku. Dalším trumpetistovým počinem bylo vloni poněkud odlišně pojaté album Mantis se sestavou, nazývanou Ladyland Quartet (také zahrála v Praze) a letos přišla pecka v podobě nejnovější desky The Walk Of The Giant Turtle. Ta přináší na jedné straně takřka ambientní plochy, pulsující sotva tušeným beatem, na straně druhé pak decentně rockové nářezy, nabité vnitřní energií. Všechny nástroje jsou průběžně zkreslovány a efektovány, takže můžete klidně občas slyšet třeba rockovou kytaru, i když tu ve skutečnosti žádná není - a nejsou tu ani mašinky samohrajky - všechno vytvářejí čtyři živí muzikanti. Koncert v rámci AghaRTA Prague Festivalu proběhne v Lucerna Music Baru 28. října tradičně od 21 hodin. Pokud ho náhodou nestihnete, můžete si třeba poslechnout průřez Truffazovou tvorbou, který přinesou Jazzové kraje, vysílané o týden později, tedy v úterý 4.11. v 17 hodin 45 minut v rámci jazzového podvečera na stanici Český rozhlas 3 - Vltava. Dalšími akcemi Agharta festivalu budou 9. listopadu soubor kamerunského baskytaristy a zpěváka Richarda Bony a 18.11. pak Mike Stern Group. Přehlídka Jazz Meets World nabízí 5. listopadu v Baráčnické rychtě rakouského saxofonistu Sigiho Finkela s kvartetem polského kytaristy Jarka Śmietany (včetně amerického kontrabasisty Eda Schullera), 11.11. v Abatonu úžasnou arabsko-izraelskou kapelu Sheva a ve dnech 15., 16. a 23.11. osmý ročník Mezinárodního festivalu jazzového piana s několika pozoruhodnými jmény v programu. Ze všeho nejdřív (kromě Truffaze, samozřejmě) ale bude 4. listopadu ve Studiu Švandova divadla oktet Ballin' The Jack z newyorského Downtownu, který vede klarinetista a saxofonista The Klezmatics Matt Darriau. Dalšími hráči jsou Andy Laster, Frank London (taktéž z Klezmatics), Curtis Hasselbring, Pete Mc Cann, Dave Ambrosio a George Schiller a jejich hračkami jsou tentokrát dávné songy černošského Harlemu!