Stephan Micus: Life
ECM 1897

Stephan Micus: bagana (etiopská lyra), balinéské a barmské gongy, bavorská citera, smyčcová bagana, dilruba (indický smyčcový mnohastrunný nástroj), dondon (mluvící buben z Ghany), kyeezee (bronzový triangl z Barmy), maung (sada 40 laděných gongů z Barmy), nay (egyptská podélná flétna), sho (japonské ústní varhánky), thajské zpívající koule, tibetské zvonečky a činely, irská flétna, zpěv

Micusovo 16. album u ECM Records je tentokrát inspirované starověkým zenovým koan. "Věříc, že porozumí smyslu života, opustil mnich svůj klášter v mladém věku a cestoval po Číně. Za mnoho let, po jeho návratu se jej starý mistr zeptal: 'Řekni mi něco o životě!' A mnich odpověděl: 'Když nad horami nejsou mraky, měsíční svit proniká vlnkami na jezeře.'  Mistr s hněvem pohlédl na svého dřívějšího žáka: 'Začínáš stárnout, tvé vlasy šednou, zbylo ti jen pár zubů a život si stále nepopchopil.' Mnich přivřel oči a slzy mu počaly kanout po tváři. Po chvíli se zeptal: 'Prosím, můžete mi říct, jaká je podstata života?' A mistr mu odpověděl: 'Když nad horami nejsou mraky, měsíční svit proniká vlnkami na jezeře.' "

Původem německý skladatel a multiinstrumentalista Stephan Micus, považovaný za jednoho ze zakladatelů a průkopníků world music (jeho hudbu označily britské Timesy za "osmý div světa"), vystoupí 13. listopadu 2004 v rámci festivalu Colours Of Prague v kostele Sv. Šimona a Judy. Micus, který v průběhu své třicetileté kariéry seznámil své nejen evropské publikum s do té doby neznámými etnickými nástroji, představí v Praze také skladby ze svého nového alba Life, které je ojedinělým pokusem zhudebnit prastarý japonský koan (buddhistická slovní hříčka).

Jedním z nejznámějších koanů ranného budhismu je tento: "tlesknutí jedné ruky". Známým koanem mistrů Shaolinskeho klaštera je například: "Přestože se chrámové schody zametají každý den, prach na ně stejně padá."

Trygve Seim: Sangam ECM 1797

Trygve Seim: tenor a sopránsaxofon; Håvard Lund: klarinet, basklarinet; Nils Jansen: bassaxofon, kontrabasklarinet; Arve Henriksen: trubka; Tone Reichelt: lesní roh; Lars Andreas Haug: tuba; Frode Haltli: akordeon; Morten Hannisdal: violoncello; Per Oddvar Johansen: bicí nástroje; Øyvind Brække: trombón; Helge Sunde: trombón; String Ensemble diriguje Christian Eggen

"Zvuk ECM", říká Trygve Seim, "je mojí estetikou a ECM produkce mne velmi ovlivnila". Třiatřicetiletý saxofonista, který debutoval v roce 2001 albem Different Rivers (ECM 1744), je dnes ústřední postavou "druhé generace" norských hudebníků. Seimovi bylo 13, když slyšel Garbarkovo album Eventyr a to jej ihned inspirovalo ke hře na saxofon. Tenorový i zahnutý sopránový. Také typický "norský" nářek je součástí jeho saxofonového zvuku. Pro zvuk jeho současné kapely je charakteristický dechový ansámbl s 'gilevansovskými' ozvěnami. Seim se však také velmi inspiroval hudbou Dálného východu, obzvláště tradicí hry na flétnu v Indii a Japonsku. Své otisky na něm zanechala i studia buddhismu a tak např. dýchání během hry je mu jakousi meditací. Titul alba Sangam znamená v sanskrtu cosi jako "táhnout za jeden provaz".

                                                           (zpracováno dle podkladů distributora)