Sestra Steinová se jmenuje Kamberská a zítra vystoupí s premiérou nového programu
3.3.2003 | Autor: Anna Vančová | sekce: novinky
Polovina dua Sestry Steinovy, které svým albem LILIE POLNÍ zvýšily tep leckterému hudebnímu kritikovi, se osamostatnila. Její doprovodný band má sexy název: Vílí kvil.
Upřímně a s veškerou úctou se domnívám, že kritické nadšení nad albem Sester Steinových, které vyšlo vloni u Indies Records, bylo poněkud přehnané. Ne že by se nejednalo o zajímavou desku - textově rozhodně nadprůměrnou, hudebně, myslím, ale poněkud konvenční; můj pocit z CD byl zkrátka trochu portovně folkový. Žádná Kočičková, žádná Susan Vega, která i do jemné písně dostane takové napětí, že kontrolka "Attention, High Voltage" bliká jako zběsilá...
Důvod je poměrně prostý: muzika, které se už podaří zvěčnit se na zvukovém nosiči, bývá obvykle "made in stará partička", a nové věci, bleskem mizející do TV a populárních rádií, nejsou zase příliš přesvědčivé, tudíž výsledný dojem je z dobrých osmdesáti percent nuda, šeď, nuda, šeď. A publicistika jako taková POTŘEBUJE "mladý maso"...
A tak "dvojice nonkonformních písničkářek, jejichž autorské písně jsou osobitým vyjádřením ženského pohledu na svět" (jak píší distribuční materiály), poměrně hladce pronikla do médií. Texty, ač velmi slušné, mohou připadat nonkonformní leda člověku, který začal poslouchat muziku někdy před rokem. Přesnější by bylo říci - jsou upřímné. Což není málo. A osobitý ženský pohled? Tak tedy, existuje samozřejmě mužský pohled a ženský pohled. Jsme zkrátka bytosti, pocházející z jiných vesmírů, o tom žádná... Proč se ale nikde nedočtu o "osobitém mužském pohledu", he?
Zpátky k Sestrám Steinovým: jsou to opravdu sestry, rodným jménem Steinhoferovy, jenže výhradní autorka repertoáru, Karolína, se provdala, takže má v občance napsáno Kamberská. "Steinovy jsme se pojmenovaly proto, že naše pravý jméno nám připadalo moc dlouhý," říká Karolína, která se se svou sestrou vloni v létě rozešla (Pozor! Nikoliv rodinně, pouze hudebně). "Měly jsme každá jinou představu o muzice, tak se hledaly kompromisy, a to tak dlouho, až už to nešlo."
A tak se Karolína osamostatnila a zítra, tj. 4. 3., má ve Švandově divadle premiéru nového pořadu, při němž ji doprovodí houslistka Karolína Vančurová a zpěvačka Jana Kozlíková (a zase tu máme "osobitý ženský pohled", bůh zaplať za invenci všech blahoslavených kritiků...), jedním slovem Vílí kvil. "Housle tu muziku hodně obohatily, měla by být bohatší a barevnější, celkově prostě hravější," říká Karolína, která hraje tradičně na kytaru (a samozřejmě zpívá). A já osobně jim všem přeju ze srdce, aby to rostlo a houstlo a košatělo a kvetlo, neboť koho by bavilo chodit furt na ty samý kapely, že?
P.S. Zatracená chřipka: ještě dnes se Karolína potýká s horečkami, takže existuje nebezpečí (doufejme nekonečně malé), že koncert ze zdravotních důvodů odpadne. Sledujte www.sweb.cz/vili.kvil - tam najdete nejaktuálnější informace.
Upřímně a s veškerou úctou se domnívám, že kritické nadšení nad albem Sester Steinových, které vyšlo vloni u Indies Records, bylo poněkud přehnané. Ne že by se nejednalo o zajímavou desku - textově rozhodně nadprůměrnou, hudebně, myslím, ale poněkud konvenční; můj pocit z CD byl zkrátka trochu portovně folkový. Žádná Kočičková, žádná Susan Vega, která i do jemné písně dostane takové napětí, že kontrolka "Attention, High Voltage" bliká jako zběsilá...
Důvod je poměrně prostý: muzika, které se už podaří zvěčnit se na zvukovém nosiči, bývá obvykle "made in stará partička", a nové věci, bleskem mizející do TV a populárních rádií, nejsou zase příliš přesvědčivé, tudíž výsledný dojem je z dobrých osmdesáti percent nuda, šeď, nuda, šeď. A publicistika jako taková POTŘEBUJE "mladý maso"...
A tak "dvojice nonkonformních písničkářek, jejichž autorské písně jsou osobitým vyjádřením ženského pohledu na svět" (jak píší distribuční materiály), poměrně hladce pronikla do médií. Texty, ač velmi slušné, mohou připadat nonkonformní leda člověku, který začal poslouchat muziku někdy před rokem. Přesnější by bylo říci - jsou upřímné. Což není málo. A osobitý ženský pohled? Tak tedy, existuje samozřejmě mužský pohled a ženský pohled. Jsme zkrátka bytosti, pocházející z jiných vesmírů, o tom žádná... Proč se ale nikde nedočtu o "osobitém mužském pohledu", he?
Zpátky k Sestrám Steinovým: jsou to opravdu sestry, rodným jménem Steinhoferovy, jenže výhradní autorka repertoáru, Karolína, se provdala, takže má v občance napsáno Kamberská. "Steinovy jsme se pojmenovaly proto, že naše pravý jméno nám připadalo moc dlouhý," říká Karolína, která se se svou sestrou vloni v létě rozešla (Pozor! Nikoliv rodinně, pouze hudebně). "Měly jsme každá jinou představu o muzice, tak se hledaly kompromisy, a to tak dlouho, až už to nešlo."
A tak se Karolína osamostatnila a zítra, tj. 4. 3., má ve Švandově divadle premiéru nového pořadu, při němž ji doprovodí houslistka Karolína Vančurová a zpěvačka Jana Kozlíková (a zase tu máme "osobitý ženský pohled", bůh zaplať za invenci všech blahoslavených kritiků...), jedním slovem Vílí kvil. "Housle tu muziku hodně obohatily, měla by být bohatší a barevnější, celkově prostě hravější," říká Karolína, která hraje tradičně na kytaru (a samozřejmě zpívá). A já osobně jim všem přeju ze srdce, aby to rostlo a houstlo a košatělo a kvetlo, neboť koho by bavilo chodit furt na ty samý kapely, že?
P.S. Zatracená chřipka: ještě dnes se Karolína potýká s horečkami, takže existuje nebezpečí (doufejme nekonečně malé), že koncert ze zdravotních důvodů odpadne. Sledujte www.sweb.cz/vili.kvil - tam najdete nejaktuálnější informace.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/novinky/Sestra-Steinova-se-jmenuje-Kamberska-a-zitra-vystoupi-s-premierou-noveho-programu~03~brezen~2003/
Komentáře
&;