26.5.2003 | Autor: Anna Vančová | sekce: novinky "V hudebním směru v našem případě nečekej, jak už jsem říkal, nějakou výraznou změnu. Hrajeme tak, jak nám pracky narostly," odpovídal těsně před zahájením turné na stránkách nejúspěšnější české rock&popové kapely její baskytarista, P.B.CH. Po zahajovacím koncertu turné v pardubické Aréně bychom tuto větu mohli s jistou licencí malinko pozměnit: "Poprvé slyším Lucii jako skutečně rockovou kapelu!" Tak tohle odposlechla přes rameno jednoho návštěvníka, jenž evidentně nepamatuje díky svému věku začátky kapely, naše zpravodajka...

Před začátkem prvního koncertu turné k novému albu (& zároveň i k patnáctiletému výročí skupiny) vládla v šatně pochopitelná nervozita, jež zázračně zmizela, jakmile hudebníci nastoupili na pódium. Kytarista Tomáš Vartecký nejen že bez problémů nahradil Michala Dvořáka, a to i v jeho písni Měděné nebe, ještě ke všemu strhnul publikum totálně našlapané Arény bezmezně na svou stranu. Do kapely zkrátka zapadl jak kytara do futrálu... A co se Dvořákových klávesových partů týče, takový synťáček na kytaře umí leccos, tedy i tohle.

Vartecký vystupoval v elegantní černé sukénce, pod níž ukrýval stejně barevné kraťasy - že by nějaký skotský předek? Není to vyloučené; vzhledem k mediálnímu poprasku, jenž se strhl okolo vyloučení Michala Dvořáka, nastoupit na jeho post opravdu vyžaduje "statečné srdce"... Ostatní členové skupiny se tudíž "rozjeli" a hráli jako o život dvě a půl hodiny - zaznělo pětadvacet písní; počáteční blok z nové desky DOBRÁ KOČZKA, KTERÁ NEMLSÁ doplnili mnoha starými, osvědčenými "fláky"... a publikum aplaudovalo... také jako o život.

Zazněl i jeden nehudební názor, kdy bubeník David Koller "věnoval" píseň s úvodním refrénem "Už se nechcem nikdy vracet" prezidentu Václavu Klausovi, protože prý pozval na Hrad komunisty. Stejný slogan by mohl platit o vzájemném bolestném rozchodu s někdejším klávesistou Michalem Dvořákem, k němuž se skupina také "nechce už nikdy vracet". David Koller měl na sobě modré tričko s jasně žlutým terčem na hrudi, v němž se skvěl nápis SUN. Slunce. Na obloze, v duši a na prsou...

Následovala slovenská část šňůry, kdy se nebe trochu zatáhlo, takže koncert v Košicích musela skupina přeložit do haly. Přesto je prý nálada v kapele čím dál tím víc pohodová; i hlášky mezi písněmi delší a delší: Černé anděly (...sex je náš...) uvádějí pravidelně jako "píseň o lásce", i tradiční "rozezpívání" publika před skladbou Panic si šťastně ženatý Robert Kodym viditelně užívá (a k textu se evidentně přiznává : ))

Co se týče téhle nehudební, soukromé odbočky, doufám, že jsem něco opět neproflákla (jak bývá mým dobrým zvykem)... Vím to totiž už od samých začátků, protože Kodymova manželka, mimochodem Slovenka, je kamarádka MOJÍ kamarádky, mimochodem z Košíř - jezdily spolu na pionýráky. Zavázána mlčením jsem držela zobák až do chvíle, kdy mi někdo řekl, že už to prý každý ví... Já bulvár nečtu, vím to taky, ale zase nevím, že to vědí i ostatní....a dost...důležité je, že mimo jiné, Česko-Slovensko EXISTUJE furt.

Další slovenský koncert (Banská Bystrica 16.5.) proběhl podle plánu jako open air. Během stavby pódia pršelo, ráno v den koncertu byly dva stupně nad nulou a na okolních kopcích napadl čerstvý sníh, ale večer už bylo všechno v normálu. Ke zvláštní atmosféře se nakonec přidal i měsíc v úplňku, zářící nad plným amfiteátrem... Kompletně vyprodaná Bratislava se pro změnu opět musela přesunout do kryté haly (díky přívalovým dešťům - pánbu nás uchovej a ochraňuj, tenhle termín mi od loňského léta způsobuje hnusnou vyrážku), zato se stala vrcholem slovenské části šňůry.

Tohle se mi moc líbí a tak to nechám, jak to je (www.lucie.cz - btw, na jejich stránkách pořád můžete soutěžit o lístky na další koncerty, račte nakouknout...): "Jako první zastávka po návratu na domácí půdu čekal na Lucii Zlín. Během zvukové zkoušky v hale zimního stadionu, která pro headlinery začala v jednu hodinu odpoledne, muzikantům mrzly prsty. Po zkoušce si skupina prošla výsledky čtenářské internetové hitparády. Robert Kodym došel k závěru, že hlasující dávají přednost baladám a prohlásil, že Lucie je rocková kapela s popovým publikem. David Koller opáčil, že na to nereflektuje. Na to skupina odjela na hotel, vrátila se před devátou večer a po menší hlasové rozcvičce v hokejové šatně předložila posluchačům intenzivní rockový nářez."

Dnes je na Smíchově polojasno; důležité ale jsou povětrnostní poměry v Českých Budějovicích, kde se koná dnešní koncert. Pak už jen Plzeň a jsme dom - 29. 5. T Mobile Aréna ve Fučíkárně. Sorry za ten pragocentrismus, následují ještě 31. 5. Karlovy Vary (zimní stadion), 2. 6. Teplice (zimní stadion) a 4. 6. Olomouc (dtto: zimní stadion).

Slunce má Koller na prsou, všichni ostatní i v duši, a když se ještě ukáže in the Sky, pak nezbývá než doufat, že fakt platí: Here comes the Sun... Vždycky lze doufat, i v roce chcíplýho koně, že?

Koncertní obsazeni skupiny Lucie na turné:

Tomáš Marek (bubny), David Koller, Tomáš Vartecký, Robert Kodym (kytary), P.B.CH. (basa)


Program turné:

7. 5. Pardubice, Aréna
9. 5. Jihlava, zimní stadion
11. 5. Ostrava, Aréna Vítkovice
14. 5. Košice, open air - amfiteátr
16. 5. Banská Bystrica, open air - amfiteátr
19. 5. Bratislava, fotbalový stadion Slovan
21. 5. Zlín, zimní stadion
23. 5. Brno, hala Rondo
25. 5. České Budějovice, Aréna
27. 5. Plzeň, open air - Lochotín
29. 5. Praha, T Mobile Aréna


Jen na ochutnávku, setlist koncertu v brněnském Rondu:

Krev a r´n´r
Trumpety
Lucie
Daniela
Horkej den
Fakír
Dobrá kočzka která nemlsá
Pod měděným nebem
Vendémiaire
Dotknu se ohně
Vona říká jó
Zloději pocitů
Vyčůrat pomodlit spát
Lovec, střelec, doktor & vědec
Panic
Medvídek
Srdce
Černí andělé
Sen
Amerika
Oheň