26.11.2002 | Autor: Antonín Kocábek | sekce: novinky Mezinárodní festival Alternativa 2002 tak jako každoročně v tuto dobu přiváží celou řadu respektovaných interpretů i zajímavých objevů. Slovo "mezinárodní" v praxi značí nejenom bohatou účast cizích interpretů, ale zároveň skutečnost, že celá přehlídka má již ve svém žánru světové renomé, a také to, že jenom tady se setkáte s takovou koncentrací nejrůznějších projektů, u kterých hranice států nehrají roli. Po celou dobu trvání tohoto festivalu tak každý den budeme přinášet pozvánky na jednotlivé koncerty. Ty se kona jí buď ve známém a osvědčeném Klubu Delta (Vlastina 887, Praha 6) a nebo v nenápadném Klturním centru Kaštan (Bělohorská 150, Praha 6)

Matt Darriau's Paradox Trio (USA)
Mezi židovským stylem klezmer, lichými rytmy z Balkánu a jazzovou improvizací je velmi těsné pouto. Newyorský saxofonista Matt Dariau zvládl i další disciplíny: hraje na klarinet, dudy i bulharskou flétnu kaval, má praxi v keltské hudbě, a vedle účinkování v Klezmatics vede vlastní trio s příznačným názvem Paradox, s nímž hraje improvizovanou hudbu s kořeny v nejrůznějších místech východní Evropy. Bubeník Paradox Tria Seido Salifoski pochází z Makedonie, Američan Brad Shepik transformuje balkánské melodie na hmatník své kytary a cellista Rufus Cappadocia spolupracoval s věhlasným řecko-irským instrumentalistou Rossem Dalym. Hrajeme v duchu modální hudby z Balkánu a středního Východu. To má blízko k modálnímu jazzu, který hrál John Coltrane, vysvětluje Dariau.

Carla Bozulich (USA)
Carla Bozulich je nejznámější jako talentovaná zpěvačka skupiny The Geraldine Fibbers, působící v L.A. Je ale také výtvarnice a spisovatelka a také své kapele režírovala video. Narodila se v New York City v roce 1965 a dětství prožila v Greenwich Village. Matka a otec působili na jazzové a literární scéně. Jejich vliv, vzrušená atmosféra konce let šedesátých, pocit pošlapaných ideálů a také setkání se smrtí, to jsou hlavní momenty, které udává jako formující pro své dílo, charakterizované zájmem o nekompromisní pravdu a intenzivní bolest. Mezi pozdější inspirace patří Billie Holiday, Janis Joplin, Jimi Hendrix, Mose Allison, Parliament, Roberta Flack (díky rodičům) ale i Black Sabbath, Elton John, Led Zeppelin, Pink Floyd, The Who, Alice Cooper a také The Damned,
Sex Pistols, Devo, Dead Kennedys, Pere Ubu... Ve dvanácti objevila Patti Smith. Prostřednictvím Garyho Kaila (kytaristy v její první skupině The Neon Veins), slyšela Neu, The Fall, Can, Johna Cage, The Slits atd. V jednadvaceti letech pomáhala založit Ethyl Meatplow, skupinu, která bez přehánění předešla svou dobu. V roce 1993 založila The Geraldine Fibbers. Na druhém albu Butch dodává kapele nový dynamický rozměr kreativní kytarista Nels Cline. Ten s Carlou vytvořil Scarnellu - zcela otevřenou, experimentální, často instrumentální, l'art-pour-l'artistický projekt. Carla nedávno poprvé pořádala Fake Party, kterou popisuje jako novou hudbu, večírek, křížený se společenskou událostí, přestrojenou za umění. Časopis Spin o ní napsal: Ačkoliv si vokalistka Carla Bozulich obléká a svléká styly jako jiní oblečení, nejvíc jí sluší barva nekompromisnosti. Člověk z ní má pocit, že si lokne domácí whiskey jen proto, aby ji přeměnila v punkové chcanky.