Modla všech milovníků éterických a náročných hudebních forem, Dead Can Dance, uchystala reprezentativní dvojCD, shrnující to nej z již ukončené kariéry. Och, jak úchvatnou hudbu to dvojice Brendan...
celý článek
bla bla bla | Lagartijanick | 23.5.2003 |
Nepiš kecy o absenci melodického nápadu a opakujících se motivech a raději si poslechni Within The Realm Of A Dying Sun a Spleen And Ideal !!!
Pseudorecenzenti a pseudofilozofové | Hadraigh | 4.7.2003 |
Souhlasím plně s názorem Lagartijanicka, stupidnější názory jsem dlouho nečetl. Pominu-li scestnost hodnocení celkové tvorby na základě vydání postkompilace, označit DCD jako "okopanou a zašlou sošku, kterou kdysi kdosi prohlásil za modlu", je silná káva. Ti, co započali využívání etnických a středověkých motivů a nástrojů, to VŽDY dělali střízlivěji a na vyšší úrovni, než lecjaká dnešní "in" kapela. A kdo si poslechne třeba "Severance", "De Profundis" nebo "Rakim", nejspíše se pozastaví nad nefalšovanou kvalitou hudby a tupostí (či hluchotou) recenzenta, který si nejspíš myslí, že niněra je ryba z ruských jezer.
pane pojďte si hrát | Honza | 26.3.2006 |
na něco jiného než na kritika. Třeba vám to lépe půjde myslím Jindřichu že se ve své kritice příliž utápíš a ulítáváš. Nějak si se rozjel (trošku moc) ne? Kolik jsi napsal ty takových skvostů? Nebolel tě zoubek? Nebo hlava? Promiň že ti tykám ale jak se do lesa volá tak se z něj ozývá
* | josé | 21.9.2006 |
slepí a hluší lidé by jako hudební recenzenti být zaměstnáváni neměli. ani hloupí, ale na to se často přijde až ex post.