Dobrý den,
děkuji za komentář. Před zpracováním tohoto článku jsem si položil otázku, co je vlastně mým záměrem zprostředkovat českému čtenáři. Na jedné stránce jsem měl přenesení čirého vzkazu tak, aby mu čtenář lehce porozuměl a na druhé styl vyjadřování, který reflektuje její osobu. Usoudil jsem, že obě složky jsou stejně důležité a tak jsem zvolil kompromis. Rozhodl jsem se tak hlavně z důvodu obrovského překvapení, když Jesy spustila první slova. Něžná, nadpozemská, skoro až andělská bytústka mluvila velmi neformálně, někdy až hrubě, používala čisto-čistý proud vědomí, že by možná i V. Woolfová strnula překvapením a za každým třetím slovem užívala větných parazitů typu "jako". Tímto nechci Jesy nijak schazovat nebo pomlouvat, jsem si jist, že u každého interview takto nemluví, jen si myslím, že tato složka by v určité míře měla být do konečného článku také zakomponována. Šlo mi tedy o zachycení onoho momentu v co nejvěrnější podobě, ale zároveň jsem bral v potaz, aby článek byl čtivý a proud vědomí zbytečně neotravoval.
Nicméně ještě jednou děkuji za názor a při příštím překladu zvážím svůj záměr minimálně opět o trochu jinak.