Tenhle článek... Nemám slov. To je vrcholný kyd... Náslině načančané, ale příšerně plytké. Ovšem jedno se musí nechat: čtení je to půvabné. Tím míním zábavné!

jinymi slovy nedotknutelnost tenkeho ledu; Melpomene, Calliope a Thalia dohromady (nebo ani jedna); ci syntakticky fenomen non sequitur (ultima thule aneb ani jeden z nas se nestane legendou)

Vzdyt po podzimu uz je skoro jaro...Boze na co si ten clovek hraje...to je recenze na jeho lyricke komplexy pochazejici buhvi z ceho.to cd z toho vubec neni patrne a kdyby tam misto tech zvastu bylo napsane ''je to kurva dobre'', tak si to koupi vic lidi...Podle me to absolutne ztraci smysl a timto zpusobem muze psat recenze treba i na prasky proti bolesti.Ten clovek ma snad tep stokrat pomalejsi nez my, protoze tolik veci jsem v zivote nedokazal postrehnout....

Další recenze, ze které jsem si odnesla ponaučení, že poslouchat hudbu je vlastně utrpení. Ale děsně krásné utrpení. Zrezivělá piksla pocitů a tak. Za prostý lid se přimlouvám k přikládání slovníčku pojmů ke každému článku, protože ty skryté významy nemůžu najít.

A to jsem si po přečtení toho článku říkala, že je to se mnou asi hodně špatné. A ono je nás víc. Jsme to ale hlupáčci. :D Bucha to napsal dobře. ;) Založíme si klubík? Mohli bychom ho nazvat "Jizvy nad menstruační hladinou" nebo tak, co vy na to? :)