Povídání o Staré Pekárně, kapele Lanugo, rohlících, houskách a niternosti hudebního vzkazu. Můžeme začít dvojím způsobem. Buď se dá upozornit na to, že v posledních letech se na české jazzové scéně objevilo několik seskupení...
celý článek
Teda Matoušku, | Michal | 29.4.2008 |
rozhodně Vám neberu právo psát recenze, ale skoro mám pocit, že se tady spíš vypořádáváte s nějakou částí hudební scény, která Vám leží v žaludku a Lanugo se Vám hodili k tomu, abyste ten svůj vztek svezl po nich... A to si podle mě nezaslouží. "Nu" je na Lanugo to, že hrajou na pohled jednoduché "písničky", jejichž provedení potvrzuje, že jazz nejsou jenom nekoneční saxofonoví hadi, jak si leckdo, kdo chodí na jazz, stále představuje... Ony ty škatulky jsou spíš pro blbce, nevím, že Vám to vůbec stojí za zmínku - ve škatulce se hudba prostě líp prodává, stejně jako s pěkným bookletem, plakátem a čertví čím... A stejně jako v rubrice "živě" nepíšete o bookletu a fotkách, ani ta škatulka není dvakrát relevantní. A tak dále...
Co se týče samotného koncertu, je zřejmé, že se vám to nelíbilo - jestli jsem to správně pochopil, tak proto, že jste šel na jazz, ale nebyl podle Vašich představ. Byl to jazz s popovými melodiemi. Nebo melodický jazz? Nebo snad pop s jazzovými sóly? Safra, když o něčem ta recenze být musí...
Co se týče samotného koncertu, je zřejmé, že se vám to nelíbilo - jestli jsem to správně pochopil, tak proto, že jste šel na jazz, ale nebyl podle Vašich představ. Byl to jazz s popovými melodiemi. Nebo melodický jazz? Nebo snad pop s jazzovými sóly? Safra, když o něčem ta recenze být musí...