Recenzí na nové album Chem. Bros. jsem četl vícero, ani jedna se však nepřiblížila mému pocitu z alba. Ono je to tak. Jednak jsem se na něj těšil a hodně mě zklamalo, protože to album se mi jeví jako jedna velká rozpačitost. Děláme to pro posluchače a proto musíme být tak trochu hraví a popoví? Nebo chceme navázat na předchozí úspěchy? Tak vykrademe sami sebe? Nebo chceme, co vlastně chceme? Do It Again je toho důkazem. Ani hit, ani dobrá muzika, jenom repetice omílaného (Galvanize). Pills? To samé co skvělá Sunshine Undergraound. Rap o tanci? Šílená pitomost. Vokály? Ani jeden nešáhnul ani na kotníky skvělému Testu s Ashcroftem nebo Setting Sun s Galagherem. Takže co do srovnání s předchozími alby. Nuda. A v kontextu elektronické hudební scény? Ta neumírá, má pauzu, nikdo se nemá k tomu navázat na tu vlnu 90.let, snad jen world music, jak jsem se přesvědčil na Coloursech. Však on to někdo uchopí za správný konec. Třeba Chemici na příštím albu. Teď je jejich album spíše taková znouzectnost.