Jitka Šuranská vyrůstala v Kudlovicích, vesnici poblíž Uherského Hradiště, srdci moravského Slovácka. Kolem zněla při různých příležitostech cimbálová muzika a zpěv místních mužů i žen. Jitka po léta hrála a zpívala ve vynikající Cimbálové muzice Stanislava Gabriela. Sama se stala jedním z nejvýraznějších mladých hlasů moravské písňové tradice. V roce 2003 jsme se potkali na jednom pódiu při poslední koncertu mé skupiny Teagrass. Následovala léta, kdy jsme jako duo Plocek&Šuranská objevovali jednoduchou zemitost hudecké muziky, okořeněné občas současnými hudebními vlivy. A také nacházeli písňové klenoty archaické moravské tradice. Za CD Písňobraní jsme získali v roce 2005 hudební cenu Anděl a vypravili se i na slavný festival do německého Rudolstadtu. Jitčina muzikalita i její vlastní poznávání ji umožnily překročit obzor našeho dua. Spolupracovala s řadou dalších muzikantů: Za všechny jmenujme skupinu Docuku či písničkářky Lucii Redlovou a Beatu Bocek. Při sólových vystoupeních využívá zručně možností moderní technologie. Z jejího dosavadního směřování, z písní, jež se jí cestou vryly do srdce, ze sítě muzikantů, kteří jsou jí blízcí, je utkáno její první CD. Je jako loďka, která se vydává odvážně na širé moře, nasledujíc bílou holubici - Jitčin hlas. Přeju jí dobrou plavbu.
Jiří Plocek