Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, Konvent v Praze, Archiv

Text T. Slavického:
Archiv v soukromém vlastnictví, je uložen na generalátu řádu. Je součástí kulturního dědictví Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou (Ordo Crucigerorum cum rubea stella), který sehrál důležitou roli v církevních i kulturních dějinách střední Evropy. Své centrum má na pražském Starém Městě „in pede pontis“, a to od založení zdejšího špitálu sv. Anežkou Českou (1233) až do současnosti, se dvěma přestávkami mezi lety 1942-45 a 1950-89.
Křižovnický hudební archiv představuje mimořádně cenný a zachovalý fond k hudební kultuře barokní Prahy, i k dějinám chrámové hudby v 17. – 20. století. Po restituci a spojení několika sbírek dnes souvisle dokumentuje 300 let repertoáru křižovnického kůru – od stavby dnešního kostela sv. Františka (80. léta 17. století) po konec 20. století. Nejcennějším fondem je stará část sbírky, dokládající prestiž křižovnického generalátu jako předního kulturního centra barokní Prahy, s přímými kontakty na evropská centra (mj. Řím, Vídeň, Drážďany, Benátky, Neapol). Obsahuje řadu unikátů a skladeb, komponovaných pravděpodobně na objednávku řádu. Součástí jsou i torza jiných provenienčních celků (např. Gayerova sbírka z pražské katedrály, jezuitika, jednotliviny z pražských kostelů zrušených Josefem II., jednotliviny ze zaniklých archivů pražských Cyrilských jednot, pozůstalosti a autografy chorregentů a skladatelů 19. a 20. stol. apod.).
Historický hudební archiv (dnes kolem 2000 zpracovaných hudebnin) se zachoval díky péči řádu o vlastní kulturní dědictví a díky povědomí o jeho historické hodnotě. Poprvé byl uspořádán při velké inventuře za velmistra Marata na počátku 20. století, společně se stavbou nové knihovny. V době cecilské reformy, kdy řada jiných podobných sbírek zanikla, byl nepoužívaný archiv hudebnin uložen a uspořádán P. Emiliánem Pauknerem O.Cr. V meziválečné době byl odborně katalogizován hudebním historikem Otakarem Kamperem a využíván badateli (O. Horník, O. Kamper, E. Trolda). Tato práce skončila v roce 1942, kdy byl křižovnický konvent přepaden a zabrán jako sídlo Gestapa, O. Kamper byl téhož roku popraven. V roce 1945 byly archiválie včetně hudebnin předány zpět Zemským archivem. Druhý ozbrojený přepad v noci na 13.dubna 1950 byl součástí plošné likvidační akce (viz informace o jiných archivech). Křižovnické archiválie byly svezeny do několika institucí, kde byly postupně kompletovány a zpracovávány. Největší část hudební sbírky byla deponována v Muzeu české hudby, kde byla v letech 1956 – 1992 z velké části odborně restaurována, přesignována a podrobně zkatalogizována. Po restituci byla opět spojena s částmi dochovanými na jiných místech. Díky svému uložení nebyl archiv poškozen během povodní (2002). V současné době je dokončována restituce a zpracování celého archivu, včetně novějších fondů. Vzhledem k tomu, že archiv přestal být badatelské veřejnosti přístupný již v roce 1950 (resp 1942), jeho zpracování není dokončeno, a za současných podmínek není reálné zpřístupnit cenný celek na odpovídajícím standardu, jsou poskytovány kopie jen ve výjimečných případech, pro konkrétní nekomerční badatelské projekty.
Katalog a podrobný popis historického fondu (resp. jeho větší části, zpracované ve spolupráci Českého muzea hudby a Národní knihovny) je k dispozici v Souborném hudebním katalogu v NK, některé údaje byly zveřejněny v databázi RISM. Rukopisný katalog O. Kampera, který dokumentuje stav archivu před rokem 1942, je uložen v Národním archivu. Dochovaný rukopisný inventář z 30. let 18. století, který si vypůjčil prof. Jiří Fukač z tehdy zrušené řádové knihovny ve Znojmě, se dnes považuje za ztracený.

zkrácený a upravený text T.Slavického:
Archiv v soukromém vlastnictví, je uložen na generalátu řádu. Je součástí kulturního dědictví Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou (Ordo Crucigerorum cum rubea stella), který sehrál důležitou roli v dějinách české hudby.