studovna, tel.257 257 735, katalog:http://nris.nkp.cz
pondělí a pátek 10-15, středa a čtvrtek 10-18
kurátoři:
MgA. Lukáš Vendl, lukas_vendl@nm.cz
Bc. Marie Šťastná, marie_stastna@nm.cz
kurátor zvukového archívu: PhDr.Mgr. Vojtěch Mojžíš
knihovna: Lucie Měsková, lucie_meskova@nm.cz
Hudebněhistorické oddělení Českého muzea hudby
Karmelitská 2, 118 00 Praha 1
Tel.: +420 257 257 757/77
Fax: +420 257 322 216
E-Mail: c_muzeum_hudby@nm.cz
Internet: http://www.nm.cz/ceske-muzeum-hudby/hudebne-historicke.php (pouze česky)
naskenované katalogy: http://www.nm.cz/katalogy.php (pouze česky)
Nejstarší části jeho sbírky tvoří soubory předmětů, darovaných Národnímu muzeu ještě před ustavením jeho hudebního oddělení. Největší přírůstky byly v několikaletém období, začínajícím rokem 1948, kdy do něj byly přemístěny zkkonfiskované hudební sbírky zejména ze zámků, kostelů a zrušených klášterů podle rozhodnutí tehdejší komunistické vlády. Po jejím odstranění v roce 1989 byla jejich značná část vrácena původním majitelům, některé zůstaly uloženy v muzeu jako depozita. Přesto kolekce písemných, obrazových a zvukových dokumentů vztahujících se k hudbě a hudebnímu životu v českých zemích v minulosti i současnosti a k uplatnění české hudební kultury v zahrsaničí, kterou nyní spravuje, je největší a nejvýznamnější hudební sbírkou v České republice.
Největší částí jeho sbírky tvoří víc než 120 000 notových rukopisů a tisků, z nichž nejstarší jsou ze 14. století, ale většina pochází z 18. až 20. století. Jsou mezi nimi kupříkladu komplety hudebních rukopisů Jakuba Jana Ryby, Václava Jana Tomáška, Josefa Suka, Vítězslava Nováka, Emila Axmana, Jaroslava Ježka, Bohuslava Martinů, Erwina Schulhoffa, Pavla Bořkovce, Alose Háby, Karla Boleslava Jiráka, Miloslava Kabeláče a mnoha dalších skladatelů 19. a 20.století.
Mezi nenotovými písemnostmi jsou osobní doklady, rukopisy hudebně-publicistických a hudebně-vědeckých prací, rukopisné poznámky a pamětní zápisy a zejména početná korespondence Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Otakara Ostrčila, Ladislava Vycpálka, Emy Destinnové, a zvlášť rozsáhlá korespondence Josefa Bohuslava Foerstera. Jsou zde i dopisy vynikajících světových skladatelů a interpretů, jako Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Clary Schumannové, Richarda Wagnera, Franze Liszta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Maxe Regera ad.
Cenným pramenem pro hudebně-historický výzkum je i sbírka přibližně 6 000 zpracovaných koncertních a divadelních programů, plakátů, novinových výstřižků a drobných tisků z období od poslední čtvrtiny 18. století do současnosti.
Specifikem hudebně-historického oddělení je největší hudebně-ikonografická sbírka na území České republiky, obsahující plastiky, obrazy, grafiku, fotografie a negativy v celkovém počtu přes 16 000 zpracovaných kusů.
Fonoarchiv, který byl po roce 1960 vyčleněn z centrální sbírky Národního muzea, má nyní na 35 000 zpracovaných jednotek, z toho 1200 fonografických válečků, 28 000 šelakových desek na 78 ot/min. a dlouhohrajících vinylových deskek, většinou na 33 ot/min. A okolo 6000 kompaktních desek. Převažuje domácí produkce. Jakko samostatné celky jsou ze uloženy magnetofonové záznamy novinkkových koncertů, pořádaných za komunistické éry skladatelskými organizacemi a stále doplňovaný archív Společnosti pro elektroakustickou hudbu, jehož největší část tvoří soutěžní skladby, zasílané autory z celého světa do doutěže elektroakustické hudby Musica Nova.
