45. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Brno - Moravský podzim 2010
Téma: de_kadence
Prapodivná hudba zní z těla mršiny, jak napsal v roce 1857 Charles Baudelaire, ale jaká hudba zní z našeho světa? Neustálý rozpor mezi hudbou, která se již stala součástí a obrazem společnosti, a hudbou, která hledá nové cesty, bourá ustálené představy a nabízí jiná východiska. Na jedné straně úpadek a znechucení nad stávajícím stereotypem, bulvárnost, vulgárnost, narcisismus, morbidita, mysticismus, na straně druhé poznávání nových světů, tendencí a mnohdy nečekaných souvislostí.
Naše dramaturgie 45. ročníku festivalu Moravský podzim se snaží nacházet analogie, souvislosti, fenomény a tendence, které naplňují prostor mezi odsouzením starého a přijetím nového, odvržením konvenčního a etablováním nekonvenčního. Ptáme se po míře přijatelnosti, tolerance, nezávislosti i komerce. Pokládáme otázky a přiznáváme, že mnohdy necháváme odpověď na vás posluchačích.
Co vlastně tedy hledáme, je to chorobná duše, brána pekelná, krutá Salome, či vyhrocená manýra, tak charakteristická pro konečné fáze nejrůznějších epoch? Je to skutečný úpadek hodnot, bourání tabu a společenských konvencí, nebo naopak etablování něčeho nového? Nemůžeme právě v tomto neustálém rozporu, v této prapodivnosti sledovat důležitou hodnotu pro vývoj, očistu a proměnu umělecké tvorby? Jak daleko a zároveň jak blízko k sobě má vrcholný Schumann a raný Mahler a do jaké míry naše představy o konci romantismu doplní jediná symfonie Griegova na zahajovacím koncertě? Jak souvisí valčík, groteskní tanec kostlivců, s představami o konci fyzického světa v podání vynikajících klavíristů? Jaké jsou pohnutky tragičnosti Schuberta a Faurého. Jaké „setkání“ se nabízí mezi Haydnem, Haasem, Milhaudem a Ederem? Jak se snoubí tři vyhrocené podoby německé hudby, racionální Brahms, expresivní Schönberg a filozofující Rihm v podání famózního sextetu? Jsme tolerantní k jiným světům, pochopíme Novákovu inspiraci v anglické pověsti, Dormanovo okouzlení mimoevropskou hudbou a Skrjabinův vnitřní svět? Jaké jsou paralely mezi klasicismem, romantismem a hudbou druhé poloviny 20. století, mezi Haydnem a Schnittkem, Smetanou a Balakauskasem, co vlastně víme o litevské hudbě? Je úpadkem inspirace taneční hudbou, lidovou kulturou, či pohádkou pro děti? Může se skladatel inspirovat bílým obrazem? Je možné představit vrcholné oratorní dílo Honeggerovo o nešťastném osudu Jany z Arku jako fascinující a strhující podívanou? Nebývá genialita spojována s výstředností a není to mnohdy prapodivné?
Viktor Pantůček
