MOTTO:
Musicae bonae propositum est animum levare.
(Účelem dobré hudby je pozvednout ducha.)
Muzikolog a kunsthistorik Radek Menoušek je zároveň koncertním i liturgickým varhaníkem a hráčem na barokní trubku (vlastní kopii barokní clariny ze švýcarské Basileje zn. R. Egger). V hudební oblasti se specializuje na dějiny 16. - 18. století, afektovou teorii, symboliku, rétorické figury a další konsekvence. Monotematicky pak na život a dílo barokních geniů Jana Dismase Zelenky a Georga Friedricha Händela. Jako kunsthistorik je badatelsky činný v oblasti pozdně renesanční a barokní epochy včetně komparace s filosofií (zvl. na osobnost a tvorbu mistra barokní gotiky: Jana Blažeje Santiniho-Aichela).
- hudební publicista, recenzent a kritik (Týdeník Rozhlas, Magazín Vltava, hud. časopisy Harmonie a Hudební Rozhledy),
tvorba průvodního slova (Sleeve note) do bookletů kompaktních disků vážné hudby
- dramaturg a scénárista vlastních odborných muzikologických textů k rozhlasovému vysílání (Český rozhlas 3 – st. Vltava, moravské Rádio Proglas a soukromá digitální hudební stanice D-dur šéfredaktora Lukáše Hurníka, PhD.) obecně s preferencí realizace starších stylových období
- odborná muzikologická a historiografická revize a korektura vědeckých publikací:
Christopher Hogwood: Georg Friedrich Händel
Pavel Polka: Triumf času a pravdy. Vyprávění o životě, díle a dědictví hudebního skladatele Georga Friedricha Händela
Řádný a aktivní člen České Händelovy společnosti (vlastní přednášky na odborných seminářích a sympoziích Společnosti).
Veřejné přednášky o uměleckých osobnostech barokních Čech:
výběrem:
Janu Blažej Santini-Aichel a hudba z jeho interiérů v rámci Menouškova cyklu „Architektura a hudba“; Bohém Petr Jan Brandl – barokní mistr plátna a hudba, jež ho provázela na životní pouti; Fenomén – Matyáš Bernard Braun v srdci barokní Evropy a hudba jeho doby; Triumf umění barokních Čech ad. Cykly kunsthistorických přednášek na téma „Vztah hudby a výtvarného umění“ (Inspirace a průniky hudby s výtvarným uměním), architektury a sochařství ad.
Oblast Menouškova hudebně-vědného bádání tvoří zvláště epocha gregoriánského chorálu. Simultánně je vynikajícím znalcem umění na dvoře krále Slunce či pražského rudolfínského dvora.
Význačným badatelským počinem ze zmíněného dějinného období se např. stala novodobá světová premiéra Smuteční hudby z roku 1564, oplakávající skon Žofie Rožmberské z Braniboru, druhé manželky pana Viléma z Rožmberka, kterou Menoušek převedl z bílé mensurální notace do soudobé. Instrumentačně skladbu rozšířil, přikomponoval několik ritornelů ve stylu pozdní renesance a skladatelského stylu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a k provedení Pražských komorních umělců sestavil kompletní partituru. Dílo poprvé zaznělo v rámci Nekonvenčního žižkovského podzimu v Praze (v nastudování garanta festivalu doc. a violoncellisty Jiřího Hoška) a bylo zdokumentováno na kompaktním disku i na DVD.
Jako historik umění a barokista se Radek Menoušek intenzivně věnuje studiu historických pramenů česko-moravské provenience s přesahy o repertoár, který má své pevně fixované vazby s barokním habsburským císařským dvorem ve Vídni. Zcela zvláštní postavení v jeho badatelské činnosti zaujímají tuzemské hudební sbírky šlechtických a panovnických vládnoucích rodů a sakrální fondy se zvláštním zřetelem na biskupský dvůr v Kroměříži za episkopátu Karla II. - hraběte z Lichtenstein-Castelcornu.
Prioritou Radka Menouška je také problematika liturgického roku a křesťanských svátků – historický vývoj i současná praxe vzhledem k hudbě uvedených období, liturgika a její vývoj (spojeno s dlouholetou praxí).
Sféra hudební kompozice:
Od konzervatorijních studií se R. Menoušek zabývá kompozicí v barokním slohu zvl. pro chrámovou praxi, kterou zastupují jak drobnější hudební formy ("všelijaké partes do kostela": četná latinská moteta, offertoria, žalmy či mariánské antifony), tak formy rozlehlejší (např. mše requiem, litanie, duchovní kantáty, rozsáhlý soubor skladeb Musica ecclesiastica "ad honorem Portae coeli“ et Salvatoris Victoris). Mezi ně patří i mysticky zaměřená kompozice Symphonia sacra concertante: „De profundis ad Lucem paradisi perpetui“ (Z hlubin bezedných ke Světlu věčného Ráje).
Kromě sakrálních kompozic doplňuje Menouškovu tvorbu hudba určená příkladně pro zámecké a hradní slavnosti, Svatohubertské slavnosti, či Hudba k zámeckým zahradním slavnostem Jana Adama, říšského knížete z Auerspergu apod.
Pedagogická a lektorská činnost:
Dlouholetá pedagogická praxe v oblasti kunsthistorie a hudebního umění na konzervatořích, gymnáziích a ZUŠ.
