Čarodějáles, Brno, 30. 4. 13
3.5.2013 | Autor: Martin Hrdlička | sekce: živě
Poslední dubnový den se každoročně nese ve víru filipojakubské noci, tedy upalování čarodějnic. V Brně měli lidé možnost strávit tento večer už pošesté v areálu brněnské Riviéry. Tentokrát za účasti kapel jako The Subways, Wanastowi Vjecy a spousty dalších. Pokud by se mohl tento jednodenní festival chlubit nějakou nálepkou, tak by jistě zasloužil označení „pro všechny generace“. Díky účasti naprosto rozdílných kapel jste tak mohli v areálu Riviéry potkat typického českého rockera s dlouhými vlasy, džínovou bundou a trikem kapely Pražský Výběr, ale také o poznání mladší jedince v trikotu britských The Subways.
Dění na hlavním pódiu odstartovala kapela Blue Effect pod taktovkou kytaristy Radima Hladíka. V té době už slušně zaplněný prostor pod pódiem si tak mohl naplno vychutnat kytarové riffy od tohoto legendárního kytaristy. Těžko hledat na vystoupení této formace nějakou chybu. Kvalitní zvuk, taktéž instrumentální výkony, ale i zpěv Jana Křížka byly takřka bez chyby. Ten dal také vzpomenout na svou předešlou kapelu Walk Choc Ice v podobě skladby Rejdit. Jejich set tak správně navnadil návštěvníky na další program, který měl následovat.
Poté následovala sestava poněkud odlišného stylu, a to Prago Union. Jejich vystoupení však poznamenala nemilá událost v podobě zdržení hlavního protagonisty Kata na dálnici D1. Zbytek kapely tedy odstartoval bez něj. Po několika instrumentálních skladbách, kdy byl Kato stále v nedohlednu, sáhli muzikanti také do divackých řad, kterým nabídli unikátní šanci zarapovat si s Prago Union. V poněkud zaskočeném publiku se našli dva odvážlivci, kteří zkrátili čekání na hlavní hvězdu. Kato však bohužel nedorazil, a tak se diváci museli spokojit pouze s touto formou vystoupení. Nicméně zbývajícím pánům z Prago Union patří uznání za to, že to nevzdali a snažili se aspoň tímto způsobem zabavit obecenstvo.
Na hlavní stagi se už začalo schylovat k pro mnohé největšímu taháku programu, vystoupení kapely Pražský Výběr. Bohužel této legendě české scény, jak je často označována, jsem nikdy nepřišel na chuť a po třech skladbách jsem zamířil k nejmenšímu ze třech pódií, kde byl v plném proudu set brněnské kapely Gate Crasher. Tuto partu si pamatuju ještě z dob, kdy působili jako revival Nirvany. Od té doby už však uplynulo poměrně hodně času, za který přešli od coverů a svých anglických skladeb k výhradně českým textům. Nutno dodat, že tato poloha jim sedí nejvíce. Z celého jejich vystoupení je třeba vypíchout výkon kytaristy Lukáše Wolfa, který svými sóly povznesl skladby zas o nějaký ten stupeň výše.
Po těchto setech domácích interpretů už byly na řadě největší zahraniční hvězdy tohoto ročníku, a to již pomalu zdomácnělí Britové The Subways. Ti odpálili svůj set za žáru, jenž sálal z čarodějnické vatry, skladbou Oh Yeah z jejich debutového alba Young For Eternity. Během vystoupení tohoto tria se do setlistu promítla všechna jejich tři alba. Nechyběly hity jako Rock & Roll Queen, Shake! Shake! nebo Kiss Kiss Bang Bang. The Subways k nám do republiky jezdí poměrně často, jejich vystoupení se však zřejmě nikdy neomrzí. Vždy dostanete pořadnou rockovou párty s kapelou, na které prostě vidíte, že je baví hrát pro české publikum, ať už čítá tisícový dav na festivalu nebo stovku fanoušků někde v klubu. Vrchol koncertu přišel s poslední písní It's a Party, při které si téměř všichni na pokyn zpěváka Billyho Lunna dřepli, aby pak následovala exploze v podobě výskoku při refrénu této skladby. To potvrzuje, že The Subways mají zvláště dobře propracovanou komunikaci s publikem, při které vždy disponují i nějakou tou českou frází. Vystoupení britského tria tedy splnilo očekávání a stalo se jedním z vrcholů celého festivalu.
Poté následoval na hlavní stagi těžký úkol pro Wanastowi Vjecy, a to udržet nastavenou laťku. Počátek vystoupení byl poněkud rozpačitý, lidé nereagovali, jen málokdo se odhodlal k nějaké odezvě směrem ke kapele. To se však změnilo, jakmile nastoupily hity jako Andělé nebo skladba Panic od druhého působiště Roberta Kodyma - skupiny Lucie. Poté už lidé pod pódiem zobali Wanastowkám z ruky. Ti tak důstojně uzavřeli dění na hlavní stagi letošního Čarodějálesu.
Čarodějáles, Brno - Riviéra, 30. 4. 13
Čarodějáles 2013: reportáž | fotogalerie
Poslední dubnový den se každoročně nese ve víru filipojakubské noci, tedy upalování čarodějnic. V Brně měli lidé možnost strávit tento večer už pošesté v areálu brněnské Riviéry. Tentokrát za účasti kapel jako The Subways, Wanastowi Vjecy a spousty dalších. Pokud by se mohl tento jednodenní festival chlubit nějakou nálepkou, tak by jistě zasloužil označení „pro všechny generace“. Díky účasti naprosto rozdílných kapel jste tak mohli v areálu Riviéry potkat typického českého rockera s dlouhými vlasy, džínovou bundou a trikem kapely Pražský Výběr, ale také o poznání mladší jedince v trikotu britských The Subways.
Dění na hlavním pódiu odstartovala kapela Blue Effect pod taktovkou kytaristy Radima Hladíka. V té době už slušně zaplněný prostor pod pódiem si tak mohl naplno vychutnat kytarové riffy od tohoto legendárního kytaristy. Těžko hledat na vystoupení této formace nějakou chybu. Kvalitní zvuk, taktéž instrumentální výkony, ale i zpěv Jana Křížka byly takřka bez chyby. Ten dal také vzpomenout na svou předešlou kapelu Walk Choc Ice v podobě skladby Rejdit. Jejich set tak správně navnadil návštěvníky na další program, který měl následovat.
Poté následovala sestava poněkud odlišného stylu, a to Prago Union. Jejich vystoupení však poznamenala nemilá událost v podobě zdržení hlavního protagonisty Kata na dálnici D1. Zbytek kapely tedy odstartoval bez něj. Po několika instrumentálních skladbách, kdy byl Kato stále v nedohlednu, sáhli muzikanti také do divackých řad, kterým nabídli unikátní šanci zarapovat si s Prago Union. V poněkud zaskočeném publiku se našli dva odvážlivci, kteří zkrátili čekání na hlavní hvězdu. Kato však bohužel nedorazil, a tak se diváci museli spokojit pouze s touto formou vystoupení. Nicméně zbývajícím pánům z Prago Union patří uznání za to, že to nevzdali a snažili se aspoň tímto způsobem zabavit obecenstvo.
Na hlavní stagi se už začalo schylovat k pro mnohé největšímu taháku programu, vystoupení kapely Pražský Výběr. Bohužel této legendě české scény, jak je často označována, jsem nikdy nepřišel na chuť a po třech skladbách jsem zamířil k nejmenšímu ze třech pódií, kde byl v plném proudu set brněnské kapely Gate Crasher. Tuto partu si pamatuju ještě z dob, kdy působili jako revival Nirvany. Od té doby už však uplynulo poměrně hodně času, za který přešli od coverů a svých anglických skladeb k výhradně českým textům. Nutno dodat, že tato poloha jim sedí nejvíce. Z celého jejich vystoupení je třeba vypíchout výkon kytaristy Lukáše Wolfa, který svými sóly povznesl skladby zas o nějaký ten stupeň výše.
Po těchto setech domácích interpretů už byly na řadě největší zahraniční hvězdy tohoto ročníku, a to již pomalu zdomácnělí Britové The Subways. Ti odpálili svůj set za žáru, jenž sálal z čarodějnické vatry, skladbou Oh Yeah z jejich debutového alba Young For Eternity. Během vystoupení tohoto tria se do setlistu promítla všechna jejich tři alba. Nechyběly hity jako Rock & Roll Queen, Shake! Shake! nebo Kiss Kiss Bang Bang. The Subways k nám do republiky jezdí poměrně často, jejich vystoupení se však zřejmě nikdy neomrzí. Vždy dostanete pořadnou rockovou párty s kapelou, na které prostě vidíte, že je baví hrát pro české publikum, ať už čítá tisícový dav na festivalu nebo stovku fanoušků někde v klubu. Vrchol koncertu přišel s poslední písní It's a Party, při které si téměř všichni na pokyn zpěváka Billyho Lunna dřepli, aby pak následovala exploze v podobě výskoku při refrénu této skladby. To potvrzuje, že The Subways mají zvláště dobře propracovanou komunikaci s publikem, při které vždy disponují i nějakou tou českou frází. Vystoupení britského tria tedy splnilo očekávání a stalo se jedním z vrcholů celého festivalu.
Poté následoval na hlavní stagi těžký úkol pro Wanastowi Vjecy, a to udržet nastavenou laťku. Počátek vystoupení byl poněkud rozpačitý, lidé nereagovali, jen málokdo se odhodlal k nějaké odezvě směrem ke kapele. To se však změnilo, jakmile nastoupily hity jako Andělé nebo skladba Panic od druhého působiště Roberta Kodyma - skupiny Lucie. Poté už lidé pod pódiem zobali Wanastowkám z ruky. Ti tak důstojně uzavřeli dění na hlavní stagi letošního Čarodějálesu.
Čarodějáles, Brno - Riviéra, 30. 4. 13
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/Carodejales-Brno-30-4-13~03~kveten~2013/
Komentáře
&;