Vision Days: Proti srsti
11.2.2009 | Autor: Petr Korál
Cecek Records (39:02)
Svitavští Vision Days měli přesně opačný hudební vývoj než Hrdinové nové fronty. Zatímco jihlavští punkýši se po několika letech transformovali v gothicrockové těleso XIII. století, VD s gotikou začínali, aby postupně zakotvili u punk rocku. A dobře udělali!
Už minulé album Na háku (2006) totiž patřilo k nejlepším počinům v daném ranku, a novinka je jeho důstojným následovníkem. VD se opět úspěšně vyhýbají hrozícímu stereotypu, takže ačkoliv u nich převažují hudebně i obsahově velice břitké popěvky v duchu druhé generace britského punku (tehdy, zkraje 80. let, se tomu říkalo neo punk, ale ironií popmuzikálních dějin je dnes používání tohoto termínu značně zavádějící), ovšem navztekaný rachot prokládají i odlehčenějšími momenty. Tu si uzobnou ze ska talíře, tu z reggae misky a mimořádně chytlavá hymnická pecka se všeříkajícím názvem 77 pro změnu odkazuje i k tomu úplně nejklasičtějšímu punku.
Bonusem pestré a nadupané nahrávky s výrazným – sice možná jednoduchým, avšak nikoliv naivním – myšlenkovým nábojem je předělávka skladby Jynej člověk žánrových souputníků N.V.Ú.
Zlatý hřeb: 77, Jedna výchovná, Utopie
Zní to jako: dobře odvedený poctivý punk bez kompromisů
Body: