17.6.2007 | Autor: Martin Zoul

Universal (52:09)
Darek Král bývá označován za českého Mikea Oldfielda a dvě doposud vydané desky jeho projektu Maya patří k povinné výbavě diskoték tuzemských příznivců syntezátorového new age popu. Nové album Skrývaný Mayu představuje trochu překvapivě v dosud nejpísničkovější podobě. Ne že by byl tento druh tvorby Královi úplně cizí, tentokrát se ale nejedná o několik songů soupeřících o místo na desce s instrumentálkami, nýbrž písňová forma prostupuje celou nahrávkou.
Nejde o žádné utajené hudební klenoty– většina skladeb kolem vás při zběžném poslechu jen tak prošumí, aniž by zanechala nějaký hlubší dojem. Spíš než na Krále za to ovšem padá vina na jeho spolupracovníky. Nora Grundová sice vzhledem i pěveckým výrazem zapadá do stereotypního obrazu éterické newageové divy, role vypravěčky písňových příběhů jí ale už tak dokonale nepadne.
Navíc jí dvorní textař projektu Adam Suchý vkládá do úst jedny z nejneohrabanějších vět v historii české pop music – viz úvodní skladba Může být se školáckými rýmy typu z výšky/křížky, hejna/stejná apod. Vzato kolem a kolem, je ale album Skrývaný mnohem menším zlem, než by se podle strašidelného obalu mohlo zdát.

Zlatý hřeb: Mandylion
Zní to jako: Lenka Nová a další nenápadné dělnice tuzemského rozhlasového éteru

Body: