2.4.2007 | Autor: Mikuláš Dohnal

Universal (44:36)
Kaiser Chiefs se s mindrákem druhého alba poprali podobně jako The Killers. Místo aby bezduše obšlehli debut přes kopírák, mazaně uhnuli na vedlejší kolej. Ne snad, že by dostali chuť na pompézní koncepční album, ale stejně nám ti rozčepýření vrabčáci, kteří na Employment předvídali vzpouru, nějak dospěli. Zkuste porovnat jen nástupy obou alb – Everyday I Love You Less and Less zvedala ze židle i toho nejlínějšího pobudu, zatímco Ruby začne fungovat až na několikátý pečlivý poslech. Někoho to samozřejmě zprudí, druhého nadchne. Kaisers jsou ale neoblomní, v nové desce se musíte trochu povrtat, než se vám zadře pod kůži, ale pak zjistíte, že čuch na „idiotsky chytlavé“ vyhrávky rozhodně nepotratili. Jen to dá trochu práce, než si je člověk najde. Těžko říct, jestli se tímhle albem Kaisers zavděčí všem, kteří podlehli jejich debutové vábničce, ale to jim, soudě dle výtečných prodejních čísel v domovské Anglii, může být srdečně ukradené. U mě dobrá.

Zlatý hřeb: Love Is Not Competition (But I’m Winning) – už pro ten název
Zní to jako: kytarovka, která se nebojí dospívat

Body: