24.12.2008 | Autor: Leoš Kofroň

Indies Scope Records (45:22)
Řekneme, že se budeme chtít vyhnout nadužívané univerzální škatulce „alternativní“ a na druhou stranu i charakteristice pro užší okruh zasvěcenců jako lo-fi hudba. Jak potom ale tvorbu východočeského manželského páru Báry a Jana Kratochvílových výstižně a přitom srozumitelně přiblížit? Upřímně řečeno, dost obtížně, ale za pokus to rozhodně stojí. Představte si nejrůznější rytmizovaná říkadla, rozpočítadla a slovní nonsensy v bizarní jazykové směsici, kde se prolínají zhola smyšlené výrazy s maďarskými slůvky, (snad) i s latinou, (možná) finštinou a dalšími „vypůjčenými“ řečmi. Přestavte si je v hravě infantilním přednesu, jako by spolu rozpustile dováděly postavičky Teletabies s tučňákem Pingu. Představte si, že do rytmu jim k tomu přizvukuje torzo z poslední štace rozuteklého cirkusového orchestru (kytara, saxofon, klarinet, harmonika) a co neuhraje na instrumenty, to zatroubí na pusu (beatbox) či si vypomůže samply. A jelikož je vše děláno tak trochu na koleně, může se v kterémkoliv okamžiku ozvat v podstatě jakýkoliv nečekaný šelest, praskot, bzukot… Přitom je ale vše děláno s enormní chutí, vervou, nasazením. Zdá s vám to nepředstavitelné? Pak neváhejte a vyzkoušejte. Nejspíš ani vás nemine očarování z debutu této „domácí kapely“, která rozhodně patří k nevýraznějším objevům roku.

Zlatý hřeb: Dua dua
Zní to jako: Hudební domácí práce všeho druhu anebo jak na to jít od lesa…

Body: