24.6.2013 | Autor: Michal Husák

Universal Music (53:20, deluxe edice 68:50)
Další důkaz, že když je vůle, jde cokoliv. První úvahy o novém materiálu Black Sabbath s Ozzym u mikrofonu se objevily už koncem 90. let, kdy proběhlo comebackové turné završené live dvojalbem Reunion, a teprve nyní se zadařilo, paradoxně za okolností snad ještě komplikovanějších než kdy dřív (spory o práva na jméno kapely, rakovina Tonyho Iommiho, nedohoda s Billem Wardem...).

S producentem Rickem Rubinem za zády nahráli ostřílení matadoři kolekci ponurou a hutnou tak, že autenticky ožívají vzpomínky na klasická alba z počátků kapely. Rozsáhlé kompozice trpělivě budují atmosféru a svým způsobem rezignují na výrazné refrény a hitovou líbivost. Přestože tu nejsou ke slyšení jen samé těmně rockové diamanty, těžko celý projekt mohl dopadnout lépe. Co žádat víc než sevřenou, nezkarikovanou esenci kapelního zvuku? Řada povědomých odkazů na dávné postupy bude pro fanoušky spíše přidanou hodnotou než důvodem k pochybám.

Na Rubinův podnět album nabubnoval Brad Wilk z Rage Against the Machine a vedl si veskrze zdatně. A pozor – naskytne-li se vám příležitost sehnat rozšířenou edici deluxe, neváhejte! Bonusový disk skrývá kousky s dynamičtější a říznější náladou, které materiálu dodávají další cenný rozměr.

Zlatý hřeb: God Is Dead, Methademic
Zní to jako: kruh se uzavírá, Black Sabbath na cestě k vlastním kořenům

Body: