Seznamte se: Shugo Tokumaru
11.4.2011 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: publicistika
Dalo by se to nazvat třeba freak-folkem nebo indie-popem. Třebaže oba pojmy mají široký význam, japonský muzikant, o kterém bude řeč, má rozhodně široký spektákl toho, co může nabídnout. Prosím: Shugo Tokumaru.
Tokumaru bývá nezřídka označován za jakousi japonskou odpověď na Sufjana Stevense. Budiž. Narozdíl od svého amerického kolegy si sice nepotrpí na početný doprovod a orchestrální aranže, zato ve nástrojové škále vede na plné čáře. Celkem prý ovládá více jak padesát nástrojů a mnohé z nich si i sám vyrábí. Kdo by ale čekal exibice, marnil by čas. Vše vychází ze zdánlivě přímočarého popu s jasnou definicí. Pozitivní emoce, surf-rocková hravost, nadhled, nálada kontrastující s klasickou angloamerickou produkcí a samozřejmě japonština jsou dílky, které Shuga povyšují na originál. Kdo chce něco, co tu u nás není, tak to prostě dostane.
Shugo Tokumaru - Rum Hee (youtube.com)
Zvlášť to platí o aktuální desce Port Entropy. Nebylo by ani se čemu divit, kdyby si nezasvěcený posluchač položil otázku, jestli se třeba takoví of Montreal náhodou nedali na japonštinu. Port Entropy totiž jako kdyby vypadla z katalogu labelu Polyvinyl Records, zásobujícího svět více či méně šíleným (myšleno samozřejmě v kladném slova smyslu) indie-popem. A taky že jo. Sice s ročním zpožděním po původním vydání v Japonsku, ale přeci, Polyvinyl po Port Entropy sáhnul a zařadil ji do své distribuce.
Pro třicetiletého japonského hudebníka jde velký krok. Předcházelo tomu ale mnohé – skoro patnáct let. Ve svých sedmnácti začal hrát s dodnes fungující kapelou Gellers muziku, která je podle jejích slov ovlivněna kapelami jako The Clash (mimochodem právě na písních Clash se Shugo začínal učit hrát na kytaru), Sex Pistols a Pavement, a později při svých studiích ve Spojených státech byl dokonce součástí jazzové skupiny. Prvním zásadnějším zlomem jeho sólové kariéry byla třetí deska Exit z roku 2007, která se ocitla mezi nejlépe hodnocenými alby roku na portálu Metacritic a aktuálně jí náleží 9. místo. Z undergroundu se pak dostal poté, co si jeho píseň Rum Hee (později vyšla právě na Port Entropy) vybrala pro svou reklamu na laptop firma Sony.
Mimochodem, sestava Shugovy doprovodné kapely je nestálá, ale stát se může i to, že se po jeho boku objeví bubeník Bryan Devendorf z The National nebo nebo Perrin Cloutier a Jon Natchez od Beiruta, jako tomu bylo na podzimním turné po USA.
Shugo Tokumaru - Parachute (youtube.com)
PS 1: Samotnou kapitolou by byly Shugovy animované klipy; podívat se můžete na YouTube.
PS 2: Na pomoc své nedávným zemětřesením postižené zemi se Shugo rozhodl vydat vydat čistě instrumentální singl Chinke-san to Ookina Onnatachi, který si za 100 Yenů (cca 20 Kč) můžete stáhnout skrz Bandcamp.
PS 3: Jak už jsme psali minulý týden, Shugo Tokumaru je právě na evropském turné a tuto sobotu vystoupí v bratislavském KC Dunaj.
A na závěr ještě jeden cover:
Shugo Tokumaru - Video Killed the Radio Star (youtube.com)
Tokumaru bývá nezřídka označován za jakousi japonskou odpověď na Sufjana Stevense. Budiž. Narozdíl od svého amerického kolegy si sice nepotrpí na početný doprovod a orchestrální aranže, zato ve nástrojové škále vede na plné čáře. Celkem prý ovládá více jak padesát nástrojů a mnohé z nich si i sám vyrábí. Kdo by ale čekal exibice, marnil by čas. Vše vychází ze zdánlivě přímočarého popu s jasnou definicí. Pozitivní emoce, surf-rocková hravost, nadhled, nálada kontrastující s klasickou angloamerickou produkcí a samozřejmě japonština jsou dílky, které Shuga povyšují na originál. Kdo chce něco, co tu u nás není, tak to prostě dostane.
Shugo Tokumaru - Rum Hee (youtube.com)
Zvlášť to platí o aktuální desce Port Entropy. Nebylo by ani se čemu divit, kdyby si nezasvěcený posluchač položil otázku, jestli se třeba takoví of Montreal náhodou nedali na japonštinu. Port Entropy totiž jako kdyby vypadla z katalogu labelu Polyvinyl Records, zásobujícího svět více či méně šíleným (myšleno samozřejmě v kladném slova smyslu) indie-popem. A taky že jo. Sice s ročním zpožděním po původním vydání v Japonsku, ale přeci, Polyvinyl po Port Entropy sáhnul a zařadil ji do své distribuce.
Pro třicetiletého japonského hudebníka jde velký krok. Předcházelo tomu ale mnohé – skoro patnáct let. Ve svých sedmnácti začal hrát s dodnes fungující kapelou Gellers muziku, která je podle jejích slov ovlivněna kapelami jako The Clash (mimochodem právě na písních Clash se Shugo začínal učit hrát na kytaru), Sex Pistols a Pavement, a později při svých studiích ve Spojených státech byl dokonce součástí jazzové skupiny. Prvním zásadnějším zlomem jeho sólové kariéry byla třetí deska Exit z roku 2007, která se ocitla mezi nejlépe hodnocenými alby roku na portálu Metacritic a aktuálně jí náleží 9. místo. Z undergroundu se pak dostal poté, co si jeho píseň Rum Hee (později vyšla právě na Port Entropy) vybrala pro svou reklamu na laptop firma Sony.
Mimochodem, sestava Shugovy doprovodné kapely je nestálá, ale stát se může i to, že se po jeho boku objeví bubeník Bryan Devendorf z The National nebo nebo Perrin Cloutier a Jon Natchez od Beiruta, jako tomu bylo na podzimním turné po USA.
Shugo Tokumaru - Parachute (youtube.com)
PS 1: Samotnou kapitolou by byly Shugovy animované klipy; podívat se můžete na YouTube.
PS 2: Na pomoc své nedávným zemětřesením postižené zemi se Shugo rozhodl vydat vydat čistě instrumentální singl Chinke-san to Ookina Onnatachi, který si za 100 Yenů (cca 20 Kč) můžete stáhnout skrz Bandcamp.
PS 3: Jak už jsme psali minulý týden, Shugo Tokumaru je právě na evropském turné a tuto sobotu vystoupí v bratislavském KC Dunaj.
A na závěr ještě jeden cover:
Shugo Tokumaru - Video Killed the Radio Star (youtube.com)
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Seznamte-se-Shugo-Tokumaru~11~duben~2011/
Komentáře
&;
