Seznamte se: Portico Quartet
19.1.2010 | Autor: Michal Trávníček | sekce: publicistika
Spojení jazzu a čtyř mladých přátel a hudebníků dalo světu Portico Quartet – pozoruhodnou hudbu „z vesmíru“, novátorskou, originální a zcela sofistikovanou vážnou hudbu s prvky world music. Nechat se okouzlit šarmem okouzlujícího saxofonu, temného kontrabasu, jemných bicí a netradičního hangu je v podání tohoto kvarteta až nesmyslně jednoduché.
Už starý, antický filosof Pythagoras ze Samu tvrdil, že existuje vesmírná hudba. Nyní si však můžete poslechnout, jak zní hudba sfér v podání čtyř mladých, britských přátel.
Duncan Bellamy (bicí), Milo Fitzpatrick (basové nástroje), Nick Mulvay (hang drum a perkuse) a Jack Wyllie (sopránový, tenorový saxofon a elektronika) dali dohromady nečekaně zvláštní kombinaci jazzu, nadčasové world music a moderní vážné hudby. Toto vše pak syntetizují ve velmi originální kontemplovanou hudbu. Inspirují se v široké škále různých interpretů – od Queen, přes Phillipa Glasse, po Milese Davise. Jejich hudba je však také slyšitelně ovlivněna minimailsmem Steve Reicha.
Svou zvláštní koncepci hudby poprvé prezentovali v roce 2005 na ulici na jižním břehu londýnské řeky Temže. Tak vešli ve známost širokého okolí a jejich pověst se rozšířila.
Později, když se začali věnovat hudbě naplno, nahráli své první CD o pěti skladbách, jež následně prodávali na svých koncertech. Roku 2007 podepsali první úplnou nahrávací smlouvu a to jim vyneslo debutové album Knee Deep In The North Sea, které vzbudilo zájem médií. Byli za něj také nominováni na Mercury Music Price například vedle Radiohead nebo Rachel Unthank – získali tak ocenění album roku 2008.
V současné době mají na kontě další dvě alba: Black & White Seassions (nahráno pro hudební klub The Bowers & Wilkins) a Isla. S těmito CD zahajují novou koncertní sezónu v Polsku 31. ledna, od tohoto data mají již každý měsíc kolem desítky koncertů po různých zemích Evropy.
Portico Quartet svou hudbu specifikují jako post-jazz, něco snadno rozpoznatelného a velice individuálního. Jejich osobitá exprese působí podobně, jako hudba Phillipa Glasse – temná, teskná, občas i klasicky jazzově rozevlátá, segmentovaná a drásavá, jindy zase smutná, ale hravá. Tato zapamatovatelnost tkví možná právě v kombinací nástrojů, které používají, zvláště pak hangu.
Hang je melodický nástroj, který se poprvé objevil na festivalu Musikmesse Frankfurt 2001. Podobá se dvou pánvím wok, které jsou svařené širší stranou k sobě. Vzhled je přisuzován Felixu Rohnerovi a Sabině Schärerové. Hraje se na něj rukou nebo paličkami a vytváří zvuk trochu podobný vibrafonu.
K netypickému užívání nástrojů byli Wyllie a Mulvay směřováni už svými studii na SOAS (School of African and Oriental Studies – Škola Afrických a orientálních studií). Nejdůležitější však je, že se o hudbě učili všichni navzájem, jako správní přátelé.
Závěrem snad jen to, že Portico Quartet jde jistě příkladem mnohým mladým hudebníkům, v tom jaké kvality lze, na poli současné jazzové, moderní a vážné hudby, dosáhnout. Hudba sfér tohoto kvartetu hýří inspirací a otevírá nový prostor pro současnou hudební tvorbu.
>> Portico Quartet - Line (youtube.com)
Už starý, antický filosof Pythagoras ze Samu tvrdil, že existuje vesmírná hudba. Nyní si však můžete poslechnout, jak zní hudba sfér v podání čtyř mladých, britských přátel.
Duncan Bellamy (bicí), Milo Fitzpatrick (basové nástroje), Nick Mulvay (hang drum a perkuse) a Jack Wyllie (sopránový, tenorový saxofon a elektronika) dali dohromady nečekaně zvláštní kombinaci jazzu, nadčasové world music a moderní vážné hudby. Toto vše pak syntetizují ve velmi originální kontemplovanou hudbu. Inspirují se v široké škále různých interpretů – od Queen, přes Phillipa Glasse, po Milese Davise. Jejich hudba je však také slyšitelně ovlivněna minimailsmem Steve Reicha.
Svou zvláštní koncepci hudby poprvé prezentovali v roce 2005 na ulici na jižním břehu londýnské řeky Temže. Tak vešli ve známost širokého okolí a jejich pověst se rozšířila.
Později, když se začali věnovat hudbě naplno, nahráli své první CD o pěti skladbách, jež následně prodávali na svých koncertech. Roku 2007 podepsali první úplnou nahrávací smlouvu a to jim vyneslo debutové album Knee Deep In The North Sea, které vzbudilo zájem médií. Byli za něj také nominováni na Mercury Music Price například vedle Radiohead nebo Rachel Unthank – získali tak ocenění album roku 2008.
V současné době mají na kontě další dvě alba: Black & White Seassions (nahráno pro hudební klub The Bowers & Wilkins) a Isla. S těmito CD zahajují novou koncertní sezónu v Polsku 31. ledna, od tohoto data mají již každý měsíc kolem desítky koncertů po různých zemích Evropy.
Portico Quartet svou hudbu specifikují jako post-jazz, něco snadno rozpoznatelného a velice individuálního. Jejich osobitá exprese působí podobně, jako hudba Phillipa Glasse – temná, teskná, občas i klasicky jazzově rozevlátá, segmentovaná a drásavá, jindy zase smutná, ale hravá. Tato zapamatovatelnost tkví možná právě v kombinací nástrojů, které používají, zvláště pak hangu.
Hang je melodický nástroj, který se poprvé objevil na festivalu Musikmesse Frankfurt 2001. Podobá se dvou pánvím wok, které jsou svařené širší stranou k sobě. Vzhled je přisuzován Felixu Rohnerovi a Sabině Schärerové. Hraje se na něj rukou nebo paličkami a vytváří zvuk trochu podobný vibrafonu.
K netypickému užívání nástrojů byli Wyllie a Mulvay směřováni už svými studii na SOAS (School of African and Oriental Studies – Škola Afrických a orientálních studií). Nejdůležitější však je, že se o hudbě učili všichni navzájem, jako správní přátelé.
Závěrem snad jen to, že Portico Quartet jde jistě příkladem mnohým mladým hudebníkům, v tom jaké kvality lze, na poli současné jazzové, moderní a vážné hudby, dosáhnout. Hudba sfér tohoto kvartetu hýří inspirací a otevírá nový prostor pro současnou hudební tvorbu.
>> Portico Quartet - Line (youtube.com)
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Seznamte-se-Portico-Quartet~19~leden~2010/
Komentáře
&;
