Festival Struny podzimu nyní i s Gabrielou Demeterovou
2.11.2005 | Autor: redakce | sekce: projekty
Z důvodu onemocnění violoncellisty Jiřího Bárty vystoupí na romantickém koncertu 6. listopadu v Rudolfinu v rámci festivalu Struny podzimu houslistka Gabriela Demeterová. Umělecký ředitel festivalu Marek Vrabec k této náhlé změně uvádí: “Jiří Bárta musel bohužel v tuto chvíli odříci všechny své koncerty. Gabriela Demeterová pro nás ztělesňuje po všech stránkách nejlepší řešení nastalé situace. Namísto plánovaného Schumannova violoncellového koncertu zazní Romance pro housle a orchestr Antonína Dvořáka v podání této vynikající houslitky, a to dle původního záměru na střevové struny.” V programu zůstávají další skladby A. Dvořáka a W. A. Mozarta v podání klarinetistky Ludmily Peterkové a souboru Musica Florea, který zahraje na dobové nástroje z 19. století - na střevové struny a dřevěné dechové nástroje. Diváci se tak v tento večer obrazně přenesou do romantismu. Zažijí, jak zněla hudba těchto skladatelů v 19. století. Dle dirigenta souboru Musica Florea Marka Štryncla dobové nástroje nabízejí jiný – rozmanitý a bohatý – zvuk než nástroje současné. K tomuto večeru, který je v tuzemské koncertní tvorbě ojedinělý, zbývá jen dodat: "Dobové šaty nejsou podmínkou." Vstupenky jsou k dostání ve Festivalovém informačním a předprodejním centru v hlavní pokladně pražského Národního divadla, 1 hodinu před koncertem v pokladně Rudolfina a v síti Ticketpro a Tickestream. Dana Syrová, manažerka festivalu, navíc ke vstupenkám dodává: “Díky kvalitám Gabriely Demeterové se charakter koncertu nemění. Samozřejmě však vrátíme vstupné těm, pro které je absence Jiřího Bárty zásadním důvodem pro zrušení návštěvy koncertu.”
Na otázku proč by se dnes mělo hrát na nástroje minulosti, když jsou k dispozici nástroje technicky dokonalejší, dirigent souboru Musica Florea Marek Štryncl odpovídá: "Po druhé světové válce došlo k prudké změně zvukového ideálu smyčcových nástrojů. Hlavní příčinou byl přechod ze střevových strun na struny kovové. Což mělo své přednosti, ale i vady. Zvuk se stal silnějším, průraznějším a ostřejším. Vytratila se však paleta rozličných barev, které docílíme jen hrou na struny střevové. Živelný a vrnivý zvuk dobových žesťových nástrojů, mnohostranná barevnost smyčců, původní tempové relace, odlehčená artikulace, to vše větší měrou přispívá k výrazovému bohatství a zvukové pestrosti romantické hudby, než jak ji známe z koncertů a nahrávek zejména druhé poloviny 20. století..."
Program koncertu:
Antonín Dvořák Předehra k opeře Vanda op. 25 (1875)
Wolfgang Amadeus Mozart Koncert pro basetový klarinet a orchestr A dur, KV 622
Antonín Dvořák Pražské valčíky, S. op. 1879
Antonín Dvořák Romance f moll pro housle a orchestr, op. 11
Přestávka
Antonín Dvořák Symfonie č. 8 G dur, op. 88 (1889)
Soubor Musica Florea (umělecký vedoucí Marek Štryncl) vznikl v roce 1992. Ač to je vlastně nedávno, o úspěchy nikdy neměl nouzi. K těm prvním patřilo fenomenální provedení Mše Nejsvětější Trojice Jana Dismase Zelenky v roce 1995 na Pražském jaru. Její nahrávka dodnes budí obdiv: je to Zelenka, jakého máme rádi – živý, mladistvý, energický, s vnitřní radostí, a přitom dostatečně hluboký a – jak jinak – autentický. Po zásluze to ocenil francouzský časopis Diapason – pro debutové cédéčko nemohl soubor získat vyšší poklonu. Jan Dismas Zelenka se během let stal jedním ze skladatelů, které posluchač může dobře poznávat právě přes Musicu Floreu – a rozhodně neprohloupí. Ale totéž bychom mohli říci ještě o dalších: o P. J. Vejvanovském, H. I. F. Biberovi, J. H. Schmelzerovi. A jsou také skladatelé, které Musica Florea doslova objevuje, probouzí ze zapomnění: J. L. Dukát, J. C. F. Fischer – jména, u kterých občas s překvapením zjišťujeme, jaký talent jsme byli ochotni míjet. Během prvního desetiletí existence se soubor objevil prakticky na všech významných domácích i zahraničních festivalech, zaměřených na starou hudbu. S Musicou Floreou má posluchač velkou naději zažít to, co nás dodnes láká na hudbě (nejenom starých) mistrů: neokázalost, úspornost, nedotčenost zpupností či agresivitou, a především hlubokou vnitřní radost.
MAREK ŠTRYNCL je člověk s univerzálním talentem: na teplické konzervatoři vystudoval violoncello a už ve dvaceti letech se stal koncertním mistrem Severočeské filharmonie. Na pražské AMU vystudoval dirigování a s úspěchem řídí jak soubory zaměřené na starou hudbu, tak i velké romantické orchestry. Se zájmem studuje odborné historické práce a krom toho s ním můžete vést i obsáhlé teologické rozpravy. Nejvíc času však přece jen věnoval předromantické hudbě, ať už během studia hry na barokní violoncello na drážďanské Akademie für Alte Musik, nebo při účasti v českých i zahraničních ansámblech (Musica Antiqua Praha, Musica Aeterna, Ensemble Philidor, Ganz Europa, Collegium 1704). Je zakladatelem souboru Musica Florea a má v něm dodnes zásadní vliv dramaturgický i organizační.
Gabriela Demeterová začala hrát na housle již ve třech letech. Od roku 1983 studovala v Praze na konzervatoři a na Akademii múzických umění u prof. Nory Grumlíkové. Od roku 1980 se účastnila mnoha soutěží doma i v zahraničí, kde získala řadu ocenění, mimo jiné na Kocianově houslové soutěži v České republice nebo na Mezinárodní soutěži Yehudi Menuhina v Anglii. Té se poprvé zúčastnila v roce 1987 a získala jako první Češka titul finalisty. V roce 1992 získala druhou cenu v houslové soutěži Pražského jara. O rok později vyhrála v Mezinárodní houslové soutěži Yehudi Menuhina ve Folkestonu v Anglii všechny hlavní ceny včetně titulu absolutního vítěze a zvláštní ceny za nejlepší interpretaci díla J. S. Bacha. Gabriela Demeterová koncertuje nejenom v Evropě, ale i v USA a Japonsku. Spolupracuje s význačnými tělesy jako je např. Česká filharmonie, English Chamber Orchestra, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, a dirigenty jako jsou Libor Pešek, Paavo Järvi, Serge Baudo atd. Od roku 1994 nahrává pro firmu Supraphon, u které vydala již deset kompaktních desek.
Klarinetistka LUDMILA PETERKOVÁ ve své kategorii slýchá stejná slova, jaká kritici ve vzácné shodě používali u věhlasného pianisty Svjatoslava Richtera: kdekoli se objeví, zaručuje hudbě přitažlivost a úspěch, vždy znamená stoprocentní kvalitu a nikdy nepředvede slabý výkon. Koncertuje v celé Evropě, doma pravidelně účinkuje na prestižních festivalech i na výjimečných akcích (koncert k zasedání MMF a Světové banky v Praze), jako sólistka hrála s nejlepšími orchestry (několikaletá byla spolupráce s Pražskou komorní filharmonií a jejím šéfem Jiřím Bělohlávkem). Bohatou praxi má i jako komorní hráčka – spoluzakládala špičkový soubor In modo camerale. Zároveň však vystupuje nenápadně a téměř jako by bojovala proti své proslulosti. Výjimkou je jen moderátorská činnost v magazínu Terra Musica na obrazovkách České televize. Ludmila Peterková studovala u klarinetisty Štěpána Koutníka a poté v Paříži na Conservatoire National Supérieur a dnes vedle koncertní činnosti a úspěšných nahrávek učí na konzervatoři v Praze.
Na otázku proč by se dnes mělo hrát na nástroje minulosti, když jsou k dispozici nástroje technicky dokonalejší, dirigent souboru Musica Florea Marek Štryncl odpovídá: "Po druhé světové válce došlo k prudké změně zvukového ideálu smyčcových nástrojů. Hlavní příčinou byl přechod ze střevových strun na struny kovové. Což mělo své přednosti, ale i vady. Zvuk se stal silnějším, průraznějším a ostřejším. Vytratila se však paleta rozličných barev, které docílíme jen hrou na struny střevové. Živelný a vrnivý zvuk dobových žesťových nástrojů, mnohostranná barevnost smyčců, původní tempové relace, odlehčená artikulace, to vše větší měrou přispívá k výrazovému bohatství a zvukové pestrosti romantické hudby, než jak ji známe z koncertů a nahrávek zejména druhé poloviny 20. století..."
Program koncertu:
Antonín Dvořák Předehra k opeře Vanda op. 25 (1875)
Wolfgang Amadeus Mozart Koncert pro basetový klarinet a orchestr A dur, KV 622
Antonín Dvořák Pražské valčíky, S. op. 1879
Antonín Dvořák Romance f moll pro housle a orchestr, op. 11
Přestávka
Antonín Dvořák Symfonie č. 8 G dur, op. 88 (1889)
Soubor Musica Florea (umělecký vedoucí Marek Štryncl) vznikl v roce 1992. Ač to je vlastně nedávno, o úspěchy nikdy neměl nouzi. K těm prvním patřilo fenomenální provedení Mše Nejsvětější Trojice Jana Dismase Zelenky v roce 1995 na Pražském jaru. Její nahrávka dodnes budí obdiv: je to Zelenka, jakého máme rádi – živý, mladistvý, energický, s vnitřní radostí, a přitom dostatečně hluboký a – jak jinak – autentický. Po zásluze to ocenil francouzský časopis Diapason – pro debutové cédéčko nemohl soubor získat vyšší poklonu. Jan Dismas Zelenka se během let stal jedním ze skladatelů, které posluchač může dobře poznávat právě přes Musicu Floreu – a rozhodně neprohloupí. Ale totéž bychom mohli říci ještě o dalších: o P. J. Vejvanovském, H. I. F. Biberovi, J. H. Schmelzerovi. A jsou také skladatelé, které Musica Florea doslova objevuje, probouzí ze zapomnění: J. L. Dukát, J. C. F. Fischer – jména, u kterých občas s překvapením zjišťujeme, jaký talent jsme byli ochotni míjet. Během prvního desetiletí existence se soubor objevil prakticky na všech významných domácích i zahraničních festivalech, zaměřených na starou hudbu. S Musicou Floreou má posluchač velkou naději zažít to, co nás dodnes láká na hudbě (nejenom starých) mistrů: neokázalost, úspornost, nedotčenost zpupností či agresivitou, a především hlubokou vnitřní radost.
MAREK ŠTRYNCL je člověk s univerzálním talentem: na teplické konzervatoři vystudoval violoncello a už ve dvaceti letech se stal koncertním mistrem Severočeské filharmonie. Na pražské AMU vystudoval dirigování a s úspěchem řídí jak soubory zaměřené na starou hudbu, tak i velké romantické orchestry. Se zájmem studuje odborné historické práce a krom toho s ním můžete vést i obsáhlé teologické rozpravy. Nejvíc času však přece jen věnoval předromantické hudbě, ať už během studia hry na barokní violoncello na drážďanské Akademie für Alte Musik, nebo při účasti v českých i zahraničních ansámblech (Musica Antiqua Praha, Musica Aeterna, Ensemble Philidor, Ganz Europa, Collegium 1704). Je zakladatelem souboru Musica Florea a má v něm dodnes zásadní vliv dramaturgický i organizační.
Gabriela Demeterová začala hrát na housle již ve třech letech. Od roku 1983 studovala v Praze na konzervatoři a na Akademii múzických umění u prof. Nory Grumlíkové. Od roku 1980 se účastnila mnoha soutěží doma i v zahraničí, kde získala řadu ocenění, mimo jiné na Kocianově houslové soutěži v České republice nebo na Mezinárodní soutěži Yehudi Menuhina v Anglii. Té se poprvé zúčastnila v roce 1987 a získala jako první Češka titul finalisty. V roce 1992 získala druhou cenu v houslové soutěži Pražského jara. O rok později vyhrála v Mezinárodní houslové soutěži Yehudi Menuhina ve Folkestonu v Anglii všechny hlavní ceny včetně titulu absolutního vítěze a zvláštní ceny za nejlepší interpretaci díla J. S. Bacha. Gabriela Demeterová koncertuje nejenom v Evropě, ale i v USA a Japonsku. Spolupracuje s význačnými tělesy jako je např. Česká filharmonie, English Chamber Orchestra, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, a dirigenty jako jsou Libor Pešek, Paavo Järvi, Serge Baudo atd. Od roku 1994 nahrává pro firmu Supraphon, u které vydala již deset kompaktních desek.
Klarinetistka LUDMILA PETERKOVÁ ve své kategorii slýchá stejná slova, jaká kritici ve vzácné shodě používali u věhlasného pianisty Svjatoslava Richtera: kdekoli se objeví, zaručuje hudbě přitažlivost a úspěch, vždy znamená stoprocentní kvalitu a nikdy nepředvede slabý výkon. Koncertuje v celé Evropě, doma pravidelně účinkuje na prestižních festivalech i na výjimečných akcích (koncert k zasedání MMF a Světové banky v Praze), jako sólistka hrála s nejlepšími orchestry (několikaletá byla spolupráce s Pražskou komorní filharmonií a jejím šéfem Jiřím Bělohlávkem). Bohatou praxi má i jako komorní hráčka – spoluzakládala špičkový soubor In modo camerale. Zároveň však vystupuje nenápadně a téměř jako by bojovala proti své proslulosti. Výjimkou je jen moderátorská činnost v magazínu Terra Musica na obrazovkách České televize. Ludmila Peterková studovala u klarinetisty Štěpána Koutníka a poté v Paříži na Conservatoire National Supérieur a dnes vedle koncertní činnosti a úspěšných nahrávek učí na konzervatoři v Praze.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/projekty/Romanticky-koncert-v-ramci-festivalu-Struny-podzimu-s-Gabrielou-Demeterovou~02~listopad~2005/
